Každému podle jeho gusta. Oba systémy mají své pro i proti a někdo třeba ani není zdatný v používání nových technologií.
Ovšem argument, že nechci použít samoobslužný skener, protože nejsem zaměstnanec obchodu, mi příjde dosti přitažený za vlasy.
Přeci se tento typ obchodů odjakživa jmenuje samoobsluha. V samoobsluze si dělá člověk prakticky všechno sám. Sám lítá po těch hektarech mezi regálama, sám luští všechny ty cedulky, sám si zboží vkládá do košíku, vykládá na...

Tatra je přežitek který se zasekl v 80tých letech, se stejnými problémy přetrvávající dodnes jako jsou vibrace při brzdění, neustále problémy s poloautomatem, příšerná prostornost a zpracování kabiny, pobavila mě argumentace že nižší auto se méně převrací, což neplatí u Tatry která se převrací bez problémů, viz hasiči Chodov a jiní.

No chápu, že zrovna Scania, která byla v minulých letech téměř monopolním dodavatelem vozů pro hasiče vřeští jak ta slepice , kterou nosili na dresech hráči hokejové reprezentace. Tatra je nepochybně srovnatelná s konkurencí a Kobit nebo THT Polička jsou velmi kvalitní čeští nástavbáři. Mimochododem ty umí osadit stejně jako Tatru, tak vozy jiných značek. Takže: Každý chvilku tahá pilku milá Scanie. A snaha pana právníka mne připomíná p.Prouzu.

„Příběhy z naší historie mě vždycky fascinovaly a Bezděz má v sobě neskutečně tajemnou atmosféru. Když jsem narazila na staré záznamy o hrdelních zločinech z té doby, Jakub a Anežka mi doslova ožili před očima. Jakub je sice občas trochu jízlivý patron, ale ta jeho bystrost mě baví. Doufám, že se vám první případ líbil! Máte rádi tuhle syrovou středověkou atmosféru, nebo raději dáváte přednost moderním detektivkám?“

všichni se tehdy určitě dušovali, že je všechno v pořádku a podvádět se nedá. Jako v každé hře... No a taky víme, že se podvádělo v Matesu, podvádělo se ve ČS státní loterii i v dalších. Ani stírací losy nebyly čisté. Diví se snad někdo? Nevěřím zásadně žádné loterii.

Je pravda, že tady byly v potravinářství (všeobecně) vždycky nízké mzdy a snad proto byl převzatý model z USA , spropitné v restauracích. Ale to by měl správně dostat kuchař, pokud nám jídlo chutná. Číšník ho "jen" přinese. Vždyť ani nevíme, u koho spropitné skončí, dělí se mezi všechny nebo si ho nechá majitel?

Naprosto souhlasím s komentářem terapeutky. Největším problémem je dívat se na spor pouze ze svého úhlu pohledu. Když chybí sebereflexe, nepřijde rozhřešení. Jsem z generace, která byla zvyklá na neustálou kritiku, podceňování, režim a prakticky žádnou chválu. Přišlo mi to normální. Ale nebylo. Pochopila jsem to právě skrze dcerou nastavené zrcadlo. Pomohlo to nejenom našemu vztahu, ale i mně samotné. Respekt, podpora a tolerance jsou základem kvalitního...
13