

Líná hudba, holé neštěstí. Rodičovství je náročné a dělá se nonstop. Nikdo vás nevystřídá, nikdo to neudělá za vás. Nicméně všichni vědí, jak to máte dělat. Takže to po čase začnete poněkud flákat, aby vám zbyla energie na obranu svých hranic. Ostatní jsou svéprávní dospělí a mají možnost si ty své hranice hlídat sami. Stačí upozornit. Čím víc lidí to udělá normálním způsobem, tím dřív to ty děti pochytí. Samotný rodič to zvládne taky, ale bude to prostě...

Když už ani soudce není schopný si bez zaplaceného advokáta úspěšně stěžovat, není ten systém moc složitý? Jaké vzdělání musí mít člověk, aby byl schopný napsat správně stížnost k soudu?

"je garantován návrat na původní místo a pracoviště, pokud se vrátí před dosažením dvou let věku dítěte."
Od kdy je 2 víc než 3? Nebo jak si vysvětlit nadpis "větší jistoty pro rodiče"? Kam půjdou všechny ty dvouleté děti? Do upadajících dětských skupin nebo sousedského hlídání (haha, zvedne ruku ten, kdo si myslí, že sousedské hlídání může fungovat déle než 2 týdny v kuse než onemocní děti hlídající osoby nebo hlídající osoba)?

Osvěta a hlavně zdůraznění toho, že dítě nemá mít s kýmkoliv dospělým tajemství (něco jiného je třeba překvapení k narozeninám maminky, které má omezenou dobu), plus respekt k tělu dítěte a rozhodovací kompetence ohledně čeho těla (s výjimkou lékařských úkonů, kdy je vždy přítomen zástupce dítěte, aby dohlédl na to,že je vše košer) je u nás v plenkách. Začíná to třeba tím, že děcku necháte dát náušnice, když je mimino, aby všichni poznali, že je to holka...

Tady je zas plno Mirků Dušínů, kteří žádnou volovinu v životě nevymysleli, natož aby ji realizovali, a kdyby nebyl internet, nejspíš by ani netušili, že puberťáci vyvádí příšerné věci už od doby kamenné. 🙄

Velikonoce miluju. V dětství jsme chodili ve vesnici (Střední Čechy) s pomlázkou normálně holky i kluci, takže jsme chodili koledovat holčičí skupinka, mám na to krásné vzpomínky. I když jsme byly u babiček, všude to tak bylo nikde nebyl náznak že by to bylo divné nebo problém. Ségra hodila snad ještě ve 14 letech. Jen jednou nás vzali naší na Moravu, kde nám příbuzní zakázali chodit s pomlázkou a nutili nás čekat na cizí hosty a nechat se vyliskat. To...

"Vždycky jsme se usmívali, nic nedali znát, abychom si je nepohněvali..." a pak vybuchnou a podělají si to úplně. Když něco chci, potřebuju přece umět si o to říct. Ne, že snacha nám nechce ukázat. Ale se synem máme vztah na prd a jsme mu u zadku. Taky vám asi neřekne, co se děje a bude se usmívat, hlavně, aby si vás nepohněval, ne?

Všichni sleduju p.rno, kde jsou partie pečlivě vybírané vzhledově jako jablka v Kauflandu tak, že lidi pak vůbec nemají šanci vědět, jak moc rozmanité jsou a mohou být a mají jediný vzor krásy, který jim vybrali druzí...a všichni to omílají, takže pokud holka nechce poslouchat o netopýrech, řízcích a dalších rádoby vtipných přirovnáních, která snižují sebevědomí, tak se radši nechá dobrovolně zmrzačit. Přitom k lepšímu intimnímu prožitku vede cesta i jinudy.

Kde jsou všechny ty zapšklé persóny, aby řvaly "Kde byl v tu dobu otec"?