

Tento typ argumentace v článku se v PR nazývá „velká čísla pro efekt“. Autor využije ohromující celkový součet (např. gigawatty), aby zakryl fakt, že pro průměrného obyvatele se situace mění jen velmi pomalu. Indie je v situaci, kdy staví na zelené louce, zatímco západní země musí bourat staré a drahé systémy. To je jako srovnávat rychlost stavby nového domu s rychlostí kompletní rekonstrukce historického paláce – obojí je náročné, ale úplně jinak. Označit...

Můj dojem z článku: pani zastupuje středně velkou stavební firmu. Jejich domy na klíč začínají a cenou nad 5.milionů korun. V článku tvrdí, že potřebujete v novém domě FVE, rekuperaci, TČ atd. což stavbu prodražuje. No nepotřebujete. Jste povinni se vejit do daného čísla PENB a povinného podílu OZE. V článku se vůbec neuvádí, že například topení biomasou nahradí ve výpočtu tyto technologie a je levnější jak pořízením, tak provozem. Ano, nebudete mít takový...

Souhlasím s tím, že HDP a mnoho dalších statistických údajů již nezobrazuje faktické údaje o daném stavu věci. Navíc se často již používají jako politický nebo prodejní nástroj. Zároveň souhlasím s článkem, že se nemáme špatně v poměru k ostatním v západním světě. Pro negativně vnímající osoby: pokud by jste si odmysleli abnormální zvýšení cen bydlení (s čímž mají problém ve spoustě zemí), tak se skutečně nemáme špatně. A nezapomeňte že jde o statistikou...

V podcastu zazněla skvělá čísla, ale chybí mi tam pohled pro specifické skupiny, jako jsou OSVČ. Pro člověka v paušálním režimu jsou daňové úlevy u DIPu k ničemu. Navíc horizont 30 let je příliš dlouhý na to, aby člověk věřil, že stát nezmění pravidla hry (jak se to už v historii stalo u stavebka nebo penzijka pro důchodce). U produktů jako DIP nebo nové penzijko drží zbraň v ruce stát a při předčasném výběru vás ztrestá dodaněním. U vlastního ETF u...
7