

Volyň, stejně jako Katyň, vyhlazovací tábory, a zbytek druhé světové války budou v Polsku ještě hodně dlouho velmi citlivá témata. A nemyslím si, že to můžeme z Česka plně pochopit. Už jen tady se bavíme o několika stovkách Čechů vs alespoň 50 000 Poláků. Ve zbytku války u nás největší tragédií byly Lidice a Ležáky (alespoň co si tak vybavuji), zase stovky osob vs jen ve Varšavě desítky tisíc.
Toho by si měli být politici vědomí, ať už jsou odkudkoliv. Ono to není, že...

Chápu, že se jim to nelíbí. Ale z grafu v článku je vidět, že palivo zdražilo okamžitě po vypuknutí války, i když zásoby byly koupené za nízké ceny. Tak to můžou brát tak, že měli velký zisk na začátku a teď holt budou chvíli ztrátoví.

"Ruský systém protivzdušné obrany S-400 Triumf by mohl být zničen bez jediného výstřelu, píše ukrajinský server Kyiv Post."
Proč se tedy v zásadě polovina článku věnuje tomu, jak jsou výrobní místa klíčová pro tento systém v dostřelu ukrajinských zbraní? Nějak mi asi uniklo to zničení bez výstřelu...

' "...děti nedostávaly podporu, včetně dětí nadaných, protože i ony jsou inkludované,“ připomíná Hrušková'
V jakém smyslu jsou nadané děti inkludované a podporované? Nějak si nic nevybavuji, a to ani u dětí známých, které mezi vrtevníky patří do úplné akademické špičky. Někdy něco vymyslel učitel, ale systémově naopak často trpěli, resp. je nikdo nepodporoval (určitě se jim nedostalo ničeho zvláštního, co by nebylo pro všechny).

"neudělalo 0,2 % maturantů ze čtyřletých gymnázií, 0,2 % ze šestiletých a 0,1 % z osmiletých. Rozdíl je tedy naprosto zanedbatelný"
Zanedbatelný není, jelikož je 100 % hodnoty (resp. maturitu na osmiletém gymplu neudělá polovina lidí oproti čtyřletému).
Třeba u rozšiřující matematiky měli osmiletí gymnazisté o 10 procentních bodů vyšší průměrný zisk, než čtyřletí.
A pokud si myslíte, že zrušením osmiletých gymnázií uvolníte místo...

Ony tam jsou ale skryté problémy. Kromě toho, že v prvních měsících a letech si s dítětem tvoříte důležitý vztah, tak pak musíte zajistit hlídání. A to i když bude chodit do školky, jelikož velmi pravděpodobně někdy onemocní. Bohužel my jsme měli smůlu, jelikož ostatní rodiče posílali své děti do školky i nemocné, takže tam každých pár týdnů byla "epidemie" a děti se pak týden a déle musely léčit doma.
Známý platí chůvu na asi tři dny týdně a ne celé dny, ale i tak platí snad...

Ten test by rozhodně absolvent střední školy měl zvládnout (hlavně když si ho vybere místo angličtiny).
Na druhou stranu argument Gaussovkou u maturity je podle mě mimo. Posun výsledků způsobí i to, jak moc se na to studenti připraví. A maturita by neměla být za každou cenu Gaussovská, pokud na to děti mají, ať klidně každý druhý má 90%. Od toho by měla být skupina, která dělá testy se srovnatelnou obtížnosti, která bude nezávislá na výsledcích minulých let. Gaussovka má...

Hlavní problém je v přístupu studentů. Od dětí dlouho slyším, jak to u jejich spolužáků často vypadá - probere se téma, napíše test, a učivo se zapomene. Není tam to pochopení, jen se snaží nadrtit postupy a vzorečky. Něco takového může fungovat u předmětů, kde jsou témata izolovaná (například biologie: svaly, kosti, měkkýši - to můžu učit v libovolném pořadí, a tak to žáci klidně můžou zapomenout, pokud z toho nematurují), ale ne v matematice/fyzice/... kde se neustále navazuje....

V tom grafu podpory podle věku je jasně vidět, že důležitým kritériem je "týkalo by se mě to?". Na tom není nic špatného, akorát možná než celospolečenská podpora je podpora mezi mladými (kteří by případně do války šli nejpravděpodobněji), tedy asi 30% místo 50.
A naprosto souhlasím s paní ministryní, nemá smysl do bojů (ani do ničeho jiného) někoho nutit, dobrovolníci budou mnohem užitečnější (i když jich bude méně).

Možná to říkají v podcastu, ale zajímalo by mě jak komunikovali s místními. Když jsem nedávno byl v Gruzii, tak anglicky uměli v zásadě jen lidé do cca 30 let ve městech, na ostatní fungovala jen ruština. Nevím jak je to v Turecku, ale tam by ani ta ruština nepomohla.