

Tihle lidé mi ale přijdou tak nějak šťastnější. Nad ničím zbytečně nedumají, berou všechno tak jak to je, nějak bylo, nějak bude. Hezká ukázka toho je ve filmu Nesmrtelná teta, kde vezme kouzelná bytost rozum králi a dá ho hloupému mladíkovi. A král říká ,,To se mi ale ulevilo". A ke konci filmu mu rozum zase vrátí a král říká ,,To se mi ale přitížilo".

To je určitě vymyšlené, ukažte mi jediný obchod, kde nemají kabinky na zkoušení. To je něco jako restaurace bez WC.
Ale kabát se vám může ztratit i u lékaře. Kdysi jsem čekala v čekárně, byla to vlastně dlouhá chodba, více ambulancí a věšák na chodbě. Najednou slyším,jak jedna paní říká jakési babce, co kolem ní procházela ,,Vy máte můj kabát,, . A babka ,,Jé, já jsem se spletla, já mám podobný.,, Babka nakonec odešla ve svém kabátě a kdosi ji tam začal obhajovat, že je stará a kdesi...

Nevím, jestli je to ten samý, jestli ano, tak tento bezdomovec už roky klečívá před Coopem na Hlavní třídě. Dříve mu jedna prodavačka vařívala kafe, on si tam koupil pivo a dřepěl tam pomalu celý den. Taky si povídal sám se sebou, až jsem si říkala, že je zralý na psychiatra.
Taky míval kolo, takový starý krám, teď vypadá, že ho už nemá. . A že by měl být snad Brit, to ani náhodou.
Docela mě pobavilo, jak přirovnal Šumperk k Londýnu. Myslím, že vás trochu lakuje.

Tyhle kresby beru jako takový kvíz. Zkouším hádat, o kom se píše tentokrát. No, nikdy jsem to neuhádla.
5