

Úžasné a vtipné! Nasmála jsem se jak už dlouho ne. Zažila jsem na vlastní kůži něco podobného, ale s botami, kdy jsem se rozhodla jít jednoho dne za dámu a vyhrabala jsem sto let staré boty na klínku a ty se mi během chůze po kočičí městské dlažbě začaly rozpadávat. Zprvu jsem zaznamenala pocit, jako když jde člověk po vodě a pak to šlo ráz naráz, takže otočka, vyzout to, co mi na nohách zbylo (pár pásků a rozdrolená podrážka), tvářit se důstojně (jako že...

Ano. Je to smutné a traumatizující hlavně pro děti. Mě by hen zajímalo, proč atka odešla od otce svých dětí? Zkoumá to vůbec někdo? Co když to byl agresivní člověk? Ne, nemusí zrovna ženu být, ale psychoteror je někdy mnohem horší. Podobný případ znám a jednoznačně...chudáci děti.

Tak nevím, o jakém kempu se zde píše, ale letos známí spali v kempu kousek od Primoštenu (my v apartmánu), v kempu bylo čisto, klid, v noci ticho, každý stan měl pro sebe velký kus pozemku, přípojky na vodu a elektřinu na každém místě pro stan, žádné přecpané pláže, čisté moře... Ano, bylo dráž, ale ne o tolik, aby se z toho člověk hroutil.

Člověku se chce smát než si uvědomí, jaká je to vlastně tragedie, kdyz se k moci dostanou lidé s mozkem .....s přívlastkem "poškozený".