

Tak takové sousedy mít je opravdu výhra. Pokud tam paní nedělá hluk tak jim to může být všechno u zádele. Jak je vidět, nemají co dělat tak alespoň udávají, respektive neudávají jen se řídí hláškou:"žalovat se nemá, ale hlásit se to musí, velebnosti"

No mě zase od notáře přišlo předvolání v dopisní obálce s klasickou poštovní známkou. Když jsem upozornila na to, že mám 1)datovou schránku a za 2) to ani neposlali doporučeně nebo mailem, jen jak kdyby tetka posílala pohled z dovolené, tak jsem se dozvěděla, že sekretářka neumí pracovat ani s DS a ani s mailem🫣.

Ať jich má třeba 10, podle německého práva není možné mít víc manželek, takže se divím, jak je možné mu dávky vyplácet. Přistěhovalec se má přizpůsobit zákonům dané země, a ne že si bude dělat co chce, a ždímat jejich sociální systém. To se tedy madam Merkel v nepovedlo.

Tak tento článek mě rozbrečel. Připomněl mi odcházení tatínka, doma do posledního výdechu. A také na to nebyl sám. U maminky to byl nečekaný naráz. Byli jsme u ní, drželi ji za ruku,ale byl to nečekaný šok. Se smrtí maminky jsem se nesrovnala dosud ( a budou to 4 roky), tatínka jsem zvládla, protože jsme to čekali (a budou to 3 roky). A jak říká autor, člověk jede tak nějak na autopilota, a když všechno skončí, smutek ho dožene.

Já měla kdysi za sousedy světské. Takové peklo co jsme zažívaly s dcerou radši ani nechci popisovat. Došlo to tak daleko, že mi Městská policie vozila dceru domu že školy. Už je to dávno a jsem ráda, že už jsem na takové primitivy nenarazila.

Dcera Nadi Urbánkové si také změnila jméno. Z Lindy na Janu😊