Gaučových hrdinů tady tedy máme opravdu hodně. Mladých, starých, odborníků na všechno především. Hlavně nad hrdinstvím druhých.

Možná by stačilo, všem, kdyby se aspoň na chvilku zastavili a zamysleli sami nad sebou, svými dětmi, syny a zcela po pravdě si odpověděli na otázku, chtělo by se mi jako mladému zemřít, nebo, poslal bych svého syna zemřít? Bez falešného vlasteneckého patosu, opravdu a po pravdě si na to odpovědět. Záměrně píšu, sám sobě v duchu... Zobrazit vše

Pane Okamuro, pane Rajchle, prosím vás , vysvětlete mi to nějak. Já jsem vám tak věřil že to rusko to s námi myslí dobře , a teď čtu, že nás chtějí taky potrestat. Můžete nám k tomu něco říct?

Jediné, na co bych se rád zeptal, je,,komu ku prospěchu "? Neboť ten je opravdový pachatel. Ti ostatní, to jsou pouze předhozené persony.

Moje, je moje. Kdo se snaží jakkoliv omezit moje právo k mému majetku, tak koná za účelem svého prospěchu. Ale první moje právo je , že já budu rozhodovat. Nikoliv nějaký darebák.

Vím, že není zrovna demokratické jim tu bolševickou komunistickou silažní jámu zakázat. Prostě zakázat a jakékoliv náznaky trestat. Nakonec je to jejich medicína na pluralitu, tak bych jim ji dal podmínečně ochutnat. Prozatím tak na padesát let. A je klid. Komunisti nakonec mají žít v ilegalitě, je to levnější a exekutivě se koná daleko pohodlněji.

Tentokrát ty Gliwice strojí rusák.

Že je správní rada Agrofertu lehce zaměnitelná s expoziturou StB, to je všeobecně známé. Nyní Bureš agent StB a zasloužilý konfident buduje tu pořádnou a všem nepřehlédnutelnou expozituru pod značkou ANO. Ve vládě, v zastupitelstvech, no zkrátka všude, kde se jeho pařát dotkne země.

Jediným viníkem je osoba, která svěřila dítě narkomanovi do výchovy. Tříleté. Všechno ostatní jsou kydoprdy o trestu, fantazie, smutek nad ztraceným životem nevinného a zloba nad systémem, který to dopustil. Ovšem na začátku je člověk, který , ač je schovaný za svou funkcí a profesí, naprosto zklamal.

Nevíte? Zeptejte se Bureše, on to ví naprosto přesně.

Docela mne napadá takové pořekadlo. Kdo chce moc, nemá nic. Tentokrát to bude rozpočet.

Na některých fotografiích vypadá Máňa ještě k světu, tak ji opakovaně nabízím, ať s náma jede na chatu. V pátek. Jede nás šest, a Máňa by přišla určitě na úplně jiné myšlenky. Zaručeně. I vodečka by byla.

Vážení rusofilní kolaboranti.

Napište nám něco pod ten článek, prosím. Bez Vašich mozkových exkrementů je to takové nevyvážené. Podpořte ty všiváky ze stepí, napište nám jak v Americe bijí černochy, případně něco zajímavého o tom , jak bylo rusácko přepadeno a brání se. Nestyďte se, o vaší morálce už stejně všichni ví, tedy jak byla spláchnuta. Představte se , ukažte se, a omlouvejte použití jaderných zbraní imbecilní smečkou polomongolské hordy. Šup, šup.