Úžasné, smekám před odvahou a i trošku závidím tu cestu a zážitky. No-a tady máme plno lidí, co Rusko teď obhajují...

S autorem naprosto souhlasím. Je neuvěřitelné jak těm to lžím lidé snadno podléhají. Vyhovují jim. Chtějí mít záminku Ukrajincům nepomáhat. Jde o sobectví a o strach z ruské pomsty.

Demencí se přichází o soudnost. Jen ať kandiduje a bude zase Pavel a to bude dobře.

Mě jsem od rodičů zakázáno oslovovat učitele "soudruhu"-to jenom na jejich výslovné přání. I takový se našel, ale v roce 1968 emigroval...Hrál to.

Země živitelka byla fajn i za bolševíka.

Kdyby jsme se o náš nadbytek dělili s těmi, co mají nedostatek a nemohou za to, tak se to nestane.

Také jim ho závidím.

Je mi 70 a na chodníku jsem na svém bezpřevodovém kole jistě méně nebezpečný jak na silnici.

Jistě, pamatuji si, jak stáli na křižovatkách, aby kolonám ukazovali cestu. Když jsem jel v pátek na víkend a když jsme jel zpět, byl tam ten samý, jenže už bezvládně ležel. Vůbec jim nezáleží na lidech. Ani na svých.

Mě nesevernější bod Rakouska nezklamal. Krásný les i potok a najednou jsem v Rakousku! O tom se nám za bolševíka jen snilo.

Ne vždy film věc zkrášluje. Rozhodně ne například "Bílý bison".

A má pravdu Tusk.