Co taková výhra vypovídá o naší společnosti? Třeba to, že "Každý svého stěstí strůjce" nebo "Kdo nehraje, nevyhraje". Nikomu nic nebrání vsadit si a každému je jasné, že možnost nějaké velké výhry je velmi málo pravděpodobná, přesto lidi stále sází. Takhle to prostě v životě chodí, takže autorka závidí zbytečně. Svět prostě spravedlivý není, někdo má bydlení po rodičích, někdo nedosáhne na hypotéku, někomu koupí rodiče nové auto, někdo musí jezdit starou... Zobrazit vše

Komu není rady, tomu není pomoci.

Nedivím se, že se ta česká předělávka nelíbila ani jí samotné, je to opravdu slátanina.

Vážená autorko, lidé jezdí auty, proto se města musí stavět i pro auta, víme?

Onen průvodčí je guma, o tom není pochyb. Ale dotyčná paní, když se jí oficiální jméno nelíbí, tak si ho může nechat oficiálně změnit.

Snad si z toho mladej vezme do budoucna ponaučení, že ven, natož pak k vodě se prostě neutíká!

Nějak mi těch dětí (ani ostatních ruských) líto není. Spát v předsíni je málo, měly by se strachy krčit někde ve sklepě nebo v krytu.

Jestli to byl jenom jeden snímek, tak by řidič mohl tvrdit, že to byla plyšová hračka. Jinak, nechat běhat po kabině jakékoliv zvíře je hovadina.

Pokud ta imaginární slečna ve fiktivním příběhu začala sekat latinu, tak není nutné se pohoršovat nad moudrostmi místních balíků, natož se kvůli nim chtít stěhovat. Na případné narážky odpovídat " Ať si každý zamete před svým prahem" a hotovo.

To se podobá anekdotě, jak vojáci mají ve svěráku granát a mlátí do něj kladivem. Přijde velitel: "Co to děláte, vždyť vám to může bouchnout! To nevadí, náčelníku, my máme ještě jeden."

Nic ve zlém, ale vteřina je dneska úhlová míra, čas se udává v sekundách.

Na lecterých parkovištích není možnost se k zacouvanému autu dostat s nákupem. Proto většina zákazníků zaparkuje popředu a potom opatrně vycouvá, spolucestující mu může hlídat okolí. Samozřejmě, když řidič neplánuje něco nakládat nebo vyndavat z kufru, tak je lepší tam zacouvat.