

Třeba švagr byl vyučený hodinář a tak si musel vlézt do skříňky a odkukávat starým čas. Brácha na vojně pomáhal při dostavbě Dukovan a nestěžoval si.
Já měl začátkem devadesátek potíže spíš s tím že kradli, šikana byla většinou ve formě psychického nátlaku a vyhrožování. Nikdy bych nikoho neudal, ale jednou prasklo že mi starý ukradl boty a tak si mě zavolali na štáb. Podplukovník se mě na šikanu ptal a taky se ptal jak to budu řešit kdyby něco. Řekl jsem...

Zpřehlednit bych asi nenapsal, kromě chodníků na obou stranách a přechodu si teď budu muset hlídat i ostrůvek, na kterém může stát děcko schované za značkou přikázaný směr jízdy. I tak to ale bude pro chodce bezpečnější a aspoň se tam dočasně vybodují borci co se netrefí mezi ty dva obrubníky.

Moje máma byla jednou na návštěvě u svého bratra který žije ve Švédsku a běhalo tam i strýcovo vnouče. Prcek už nevěděl co by roupama vyváděl a tak přiskočil k mámě a napřáhl se že ji kopne. Máma zvedla ruku a zahrozila malému prckovi že dostane.
Prcek hrůzou ztuhnul, strýc se smál a říkal jí oni to tady vůbec neznají.

Vzpoměl jsem si na tatínka se synem kterým jsem dával přednost. Jeli po hlavní a kluk i když jsem zastavil, tak se mě lekl a začal zmatkovat.
Následně jsem slyšel přes otevřené okénko sérii sprostých nadávek na moji adresu.
Někteří lidé jsou prostě nemocní, jako ten cyklista z článku.

Správný prodavač by se měl naučit odhadnout zákazníka a poté mu i poradit a nabídnout zboží. Takový je pro zaměstnavatele ideální. Nafrnění troubové a ti co ani neví co prodávají to je katastrofa.
Pokud někoho něco štve, tak může jít dělat třeba k pásu.
Mí zákazníci byli skoro vždy spokojení.

Je to smutné, bohužel takových pacientů více či méně postižených u nás jezdí spousty.
Včera jsem stál na křižovatce za Superbem a jeho řidič mě chtěl ukázat jaké má zrychlení a tak na zelenou vystřelil jako šíp. Na následující křižovatce musel zastavit na červenou a i když mu pak svítila zelená tak čekal až ho dojedu a zastavím.
Co dodat, jen další pacient.

Právě internet je to čeho se ti z televize nejvíc bojí.
Je sranda, že se schovávají za politiky kteří si tam vždy dosadili své lidi ať už byl u kormidla kdokoliv.
Autor píše různé internety a sociální sítě a to je záměrně hodně zjednodušené.
Na netu se však můžu vzdělávat, vydělávat si, bavit se atd.. Možností je pro každého nespočet a tomu televize prostě nemůže konkurovat.

Pochtívači jsou dotěrný hmyz. Hojný výskyt je také v pracovní inzerci např. v Avízu. Stačí když získají telefon, nebo email a už obtěžují.
Ženě jednou jeden takový zavolal a ona se ho zeptala: Vy jste úchyl? A on néé nejsem.
Smál jsem se tomu.
Většinou však stačí pohrozit policií a je klid.

Tady bude asi největší problém vedro. V kolejišti je v létě jako v pekle a to vadí jak těm fotopanelům, tak kolejím.
1