

Když bylo synovi asi 16 let, byli jsme na návštěvě u tchána s tchýní. Švagr čekal se svou přítelkyní zrovna první dítě a babička byla radostí celá bez sebe. Synovi něco koupili, už nevím co a tchýně prohlásila, že si musí zvyknout, že už toho nebude dostávat tolik, protože budou mít vlastní vnouče. Zcepeněla jsem a měla chuť sebrat se a nikdy se nevracet. Měla jsem to udělat.

Se svým mužem jsem 47 let a nikdy jsem neměla odvahu říci mu, že líbání nesnáším. Jen tak na rty to snesu, ale nic jiného, já když si představím, co všechno může mít člověk v puse a krku, nemohu. Včera jsem se přiznala a strašně mě překvapil, protože řekl, že to ví.

Věděli že chlastá a nechali ho pracovat s dětmi! Co si o takových lidech myslet? Chlast je v této zemi norma, chlastá se pořád a kdo nepije je podezřelý. Od rána běží v televizi reklama na alkohol a nikoho nenapadne, že frajer není ten co nasává, ale ten, co je střízlivý. Opilce nesnáším stejně tak jako narkomany, budiž mi to odpuštěno.

Před měsícem jsme jeli nakoupit a manžel měl pocit, že nám mňouká auto. Rozmluvila jsem mu to a když jsme zastavili před pekárnou, vyrazilo podél auta zrzavé kotě, kde de vzalo, tu se vzalo. Vyšla jsem ven, on se na mě vrhnul a byl náš. Jmenuje se Zrzeček, ale byl to omyl, měl se jmenovat Jožin, kouše, saje, rdousí.

Já bych chtěla do kláštera. To je strašné.
1