Já mám nejraději Nalevo od výtahu a Robinson Crusoe.

Kdo z nás se jako malé dítě staral o to, co měl na sobě. Klasické dětské punčocháče mi vůbec nevadily. Světe div se, ale tenkrát se prodávala věc, které se říkalo prádelní guma. Když punčocháče nebo tepláčky padaly, buď nám to maminka zapošila nebo navlíkla novou. A vytahaná kolena jsem neřešila a prostě jsem to dětství přežila. Co se nosilo před padesáti lety vím. Já jen čekám, jestli tady bude někdo takový frajer, že nám sem hodí článek o tom, co se... Zobrazit vše

Udělat místo beránka příšerku zvládl asi každý. A já jsem se dnes od srdce zasmála. Díky.

Udělala bych to samé.

Už je to dávno, ale u nás ve školní jídelně se vařilo dobře. Nepamatuji si, že bych něco nesnědla. I UHO měli kuchařky vynikající. Nikdy nikdo nestál u okénka a nenutil nás dojídat. Kuchařky usměvavé, ráda ne ně vzpomínám . Za mně fajn, u nás se vařilo dobré jídlo a ne blafy.

Z bombónů Slávie, Atlasky. Ze sušenek Dukly a Hořické trubičky. Jovoželé, Pribináček. Nevím jak jinde, ale u nás ( jsem z Chebu) se prodával ještě Lázeňáček. Lázeňák a rohlík vynikající sváča.

Červený trpaslík, Alf, Ženatý se závazky, Star Trek a Vesmírná loď Voyager. A kdysi dávno ještě Sandokana, ale ten nepatří do 90. let.

Včera jste tady vychvalovali krasavu Studénkovou. Tak proti té plastik- mumii, je tato dáma v 70ti letech jiná liga. Takto se stárne s grácií. Na ta léta vypadá půvabně a přirozeně.

Když jsem to dávno četla poprvé, přišlo mi hororové to, že tři upíří ženštiny rozsápali malé dítě, nebo že hrabě při cestě lodí kompletně zlikvidoval celou posádku. Dnes mládež viděsí to, že magor v blázinci sežere pavouka. Co k tomu dodat.

No to je zase článek. Když na to mají, ať se nadlábnou třeba za 80 000 Kč na osobu. Jejich prachy a jejich věc za co je utratí. Každý ať si slaví podle svého.

No tady zase bude moralistů, kteří od narození byli absolutně poslušní a hodní, pohybovali se pouze po pravé straně chodníku, nikdy nešlápli vedle a silnice přecházeli pouze po přechodu a nikdy neudělali žádnou lotrovinu. Ani v zápalu dětské hry nepřestávali být absolutně ve střehu a obezřetní. No buď měli smutné dětství nebo zapomněli? A schválně kolik jich to té holce bude přát.

Tak po dlouhé něco, co se mi líbí.