

Před chvílí jsem dolezla ze zahrady za Brnem. Jdu si po obstarání leknínku v zakopané vaně, odklizení oschlého "maliniště" a tak....... bezelstně močit do rohu k boudě u kompostu. Zvedaje se po úkonu, vyjeknu. V trávě MRTVÝ HRYZEC. Já, zastydlý děcko jsem vzala klacek a šťoucháním zjistila, že je za krkem zakousnut a již se do něj pouští mravenci. Tak před cca 2h, jsem ho obrátila zpět. Ať příroda dokoná své dílo. Klacek jsem bezpečně vhodila do kompostu...

Hnus Velebnosti. To já potkala PÁNY CHOVATELE. S kamarádem jsme kdysi jeli pro jeho vytouženého 3 barevného foxla. Paní nachystala občerstvení jako na Silvestra, museli sme - rádi pomazlit celou bandu chlupatých kuliček. Barák plný pohárů vítězství feny. Kluk dostal cenné rady a 1. jídlo nadoma. Pak se párkrát ten starší manželský pár stavil u kluka se psí maminkou na návštěvu, jak se Miláček má. A moc chválili, že se má jako chro chro v žitě. A když došlo...

Proboha, toto jednání tentononca - málem sem zvracela. Jako děcko mě rodiče vzali do zoo a já hrozně brečela. Lama z jesliček házela čumákem seno na zem. Hrozně sem vřískala :Lamo, neházej to na zem. Myslela sem asi ve 3 letech, že už to ze země nemůže papat. Mám fakt moc dodnes cit se zvířátky. A kdokoli ubližuje, tak já PPPPPPPCCHHHH. Prskám a koušu. A pokoušu.