

Tak Betty Mac Donaldová mě sentimentálně vtáhla do čtení i teď po letech, taky budu mít 50, a díky tomu zájmu jsem objevila knihu od přitelkyně Betty, pojednává právě o ní a jmenuje se Hodně smíchu a pár slz, vzpomínky na Betty Mac Donaldovou, tak to teď čtu. A ještě jsem zbožňovala rodinu Bronteovou, tak to se mi poštěstilo minulý týden v knihobudce Anne Bronteová Dvojí život Heleny Grahamové. Nějak jsem uvízla v tom čase. Z moderních knih mě teď nic...

Milá paní Šťastná, dala jsem za zub 27000 a tak zůstanu tam, kde je hodně Čechů a tudíž v Česku. Mám slíbený bazén a to bude nejspíš vše. Ale když ležím na zahrádce a opaluji se, představuji si ty nejvzdálenější kouty země, že tam právě ležím na pláži a je mi fajn.

Jé já mám 48 a přesně takhle mě pořád prudí vlastní matka. Zrovna včera, ty bereš černé tričko do práce, to vypadá blbě. A pořád tak mě kontroluje, říká tomu aby všechno bylo v pořádku. Že chce mít všechno v pořádku, a bere to za dobrou vlastnost. Báro, moc zdravím, Hotel Atlantic byl super.

Mám pořád vzory, i ty negativní, když jsem sledovala celebrity, kterým se nedařilo,stejně nebo ještě hůře než mě, momentálně je pro mě vzor Kate Midletton, i když musí překonávat nemoc.Je tak štíhlá a hezky oblečená, má dokonalé vlasy. Asi že mi padesát bude za rok a půl.

Kate obdivuji, je moc krásná, vždy jsem toužila být tak štíhlá jako ona, no teď jsem ráda za svou průměrnou postavu, ale hlavně zdraví. Má to nejlepší, co jen jde, přeji ji, ať se brzy uzdraví.

Na Valentýn jdu fikaně, objednala jsem si krásné věci v Aliexpresu a manželovi oznámila, že to mám jako od něj na Valentýna. Jsou tam krásné náušnice se srdíčky, on by nic takového v životě nevybral a já budu mít radost. Víno jsme si otevřeli už včera, protože zrovna 14.2. je popeleční středa a to je post. Růžičku ve váze mám ještě z plesu, takže za mě Valentýn ano a klidně si ty věcičky koupím sama. Je to krásný svátek.

Málokdo to nevzdá, teď jsem měla u sebe měsíc tchýni a ta neměla ani zuby do skleničky, kousala o jedním zubu a vypadala, tak jak vypadala. Celý život se snad ani nenakrémovala, ale nakonec trvala na svém červeném kloboučku, když odjížděla. Moje mamka říkala, že byl příšerný. Tak nevím. Ženský nevzdávejte to. Moje mamka taky říká, že mám příšerné vlasy, protože jsem zkusila hennu, ale to já zase ráda experimentuju a ty oční stíny si koupím tak jako tak...

Jsem šťastná, že píše fejeton moje oblíbená Barbora Šťastná. Moje maminka žije, má svoji knihu kuchařskou, vymyslela fígl, který jsem po ní zkopírovala a sice, recepty vystřihuje do albumu na fotky, je to vážně praktické. Mně do kuchyně se vkrádá manžel, teď je na ošetřovném a stará se o tchýni a vyvařuje, jako blázen, ani se mi nechce mu do toho plést. Teď odjel, tak kuchyň aspoň uklidím. Ale to hlavní, co jsem chtěla napsat, že jsem taky nostalgická...

Co rikate na Adru? Tam nakupuji rada, protoze jsem id s malym privydelkem, tam si muzu vsechno dovolit, bundu, kabat, svicen, solnicku, co si jen srdce zada. Je to hlavne levnejsi, nez v sekaci. Vietnamci maji za nove veci jako v sekaci cenu.
1