

Někdy kolem roku 1986 jsme se s kamarádem chodívali zašívat z tanečních do restaurace "Na ztracené", nebo tak nějak se to tam jmenovalo. Na Smíchově. Nebylo nám ještě 18, ale paní výčepní to neřešila. A tam jsme narazili na pana Vlastíka. Byla s ním ukrutná sranda, bavil všechny okolo. Pak jsme tam už chodili jen kvůli němu. Rád na to vzpomínám.

Trefně napsané. Máme skoro tříletou fenku, je s námi v baráku. Nijak zvlášť ji netrénujeme, pouze to nejnutnější, jako přivolání, odložení apod., a zatím se daří. Několikrát se mi povedlo ji odvolat od srny, když jsem jí měl na volno. Je hodně svá a někdy to dává dost najevo, ale to se nám na ní líbí.
Chodíme denně na delší prochajdy na louku a do lesa, to má hodně ráda. Co nemá moc ráda je voda, resp. koupání. Nemá problém vlézt do potoka a chodit...

Já nevím co všechny ty holky blbnou. Sedmapadesát není zas takový věk, aby se musela nechat modelovat. Vždycky to byla krásná ženská, ledově krásná. Měla by stárnout přirozeně, ale to každá zřejmě nezvládá. Mate to i diváky. Vidíte 2 filmy v rozmezí tří let a najednou vypadají jinak.
10