Jaromír Zatloukal
Je Petr Pavel „lídr opozice“ ?
Lídr opozice vede opoziční stranu nebo koalici, řídí její politickou strategii a usiluje o změnu vlády.
Zde jsou fakta:
V titulku se píše, že Česko ohrožuje NATO. Vážená redakce, kdy se naučíte seriózní žurnalistice, a přestanete vytvářet klikbait?
Nejsem sice příznivcem ODS již od dob Václava Klause, avšak přesto je mi líto, že si tato strana kope takovými dezinformacemi hrob, neboť po ČSSD to bude další demokratická strana, která uvolňuje politickou scénu populistům a dalším, pro které jsou asi nezávislé instituce překážkou.
❌ Není doloženo, že by prezident Pavel vedl vůči vládě osobní nebo verbální útoky ve smyslu, jak to tvrdí Andrej Babiš.
✅ Je doloženo, že prezident aktivně využívá své ústavní pravomoci, veřejně kritizuje některé kroky vlády a v několika otázkách zastává odlišný výklad Ústavy než vláda.
⚠️ Označení tohoto jednání za „útok“ představuje politické hodnocení Andreje Babiše, nikoli objektivně prokázaný popis skutečnosti.
Zase jeden klikbait. Titulek o privatizaci, v clanku o tom nic. Co vám, autore, říká pojem novinářská etika?
Když začneme lidi nálepkovat jako parazity a mluvit o jejich vyhubení, nikam se jako společnost neposuneme. Je jedno, jestli jde o úředníky nebo aktivisty – jsou to pořád lidé, naši sousedé nebo kolegové. Každý z nás má právo říct svůj názor, i když se nám nelíbí. Právě v tom je síla svobodné země. Místo urážek a rozdělování bychom se měli raději bavit o tom, jak věci skutečně zlepšit. Slušnost a respekt k druhým jsou základy, na kterých stojí fungující...
Slyšeli jsme výroky pana Filipa Turka, které nejprve označily úředníky za „parazity k deratizaci“ a následně byly „upřesněny“ s tím, že se mělo jednat o aktivisty. Bez ohledu na to, na koho byly tyto výrazy směřovány, je důležité si uvědomit, jaký dopad má taková rétorika na naši společnost.
Když mluvíme o lidech jako o „parazitech“ a o „deratizaci“, používáme jazyk, který je historicky spojen s dehumanizací a s ospravedlňováním násilí. Takové srovnávání...
Když dnes premiér Babiš vyzývá firmy, ať si zajistí bezpečnost samy, a nevidí důvod, aby stát jim ji zajišťoval, kde mají běžní občané a instituce či úřady jistotu, že nenastane doba, kdy Babiš oznámí, že si svoji bezpečnost máme zajišťovat sami, protože je třeba šetřit, a že to vlastně není role státu?
V souvislosti se žhářským útokem proti pardubické zbrojařské firmě, podrážděná reakce ministra vnitra Lubomíra Metnara na otázky novinářů na tiskové konferenci, mně neuklidnila, ale vyvolala ve mně obavy.
Podcasty jsou fajn.
Ale co naši neslyšící občané?
Ti snad nemají nárok dozvědět se?
Stálo by za zamyšlení, zda by neměly existovat paralelní textové verze.
Demonstrace a petice nepožadovaly svržení vlády ani popření výsledků voleb.
Dominantní byla podpora prezidenta a kritika konkrétních kroků či osob.
Tvrzení, že šlo o pokus měnit politickou moc mimo volební mechanismus, je interpretace autora, nikoli empiricky podložený fakt.
Mám z toho čím dál větší obavy. Ne kvůli jednomu zákonu nebo jednomu sporu, ale kvůli tomu, jak do sebe jednotlivé kroky zapadají.
Vláda postupně navrhuje změny, které rozšiřují její rozhodovací pravomoci, oslabují některé kontrolní mechanismy a v některých případech snižují transparentnost. Vedle toho se mění pravidla pro fungování veřejnoprávních médií, pravidla pro obsazování významných funkcí a připravují se změny jednacího řádu vlády. Každý z těchto...
10