

Pamatuji si,jakou byrokratickou anabázi jsme museli absolvovat,když jsme žádali o příspěvek pro naše bezmoci rodiče.
A na druhou stranu na mě vyskakuje informace o zneužívání dávek od Ukrajinců pobývajících na našem území. Ukazuje to na selhání státních kontrolních mechanismů. Ať už úmyslné a nebo nesmyslné.

Pamatuji si jak po 89 politici hlasitě prohlašovali, ze změní celý systém stavebního řízení.
Že na počátku se všichni,co budou moci se k projektu vyjádřit a tím to pro zbytek projektu skončí.
Ale dopadlo to jako vše u nás. Velké řeči a nakonec stažený ocas.

Jezdím často na kole po lesních cestách. S volně pobíhajícími psy se setkávám docela často. 2x mě dokonce napadli. Jeden mě kousnul do boty . Cyklo bota to vydržela. Neumím si představit, mít tenisky.
Takže jen pohled z druhé strany.

Ať byli komunisté jací byli,ale znali hodnotu půdy a neprodali ani metr.
Tihle znají pouze cenu. Proto je půda prodávána ve velkém na sklady a různé developetské projekty. Je to smutné a naši předci,kteří si půdy vážili se musí v hrobě obracet.

Aroniji pěstuji několik let. Vyzkoušeli jsme kompoty v různých kombinacich s ovocem. Nikomu to moc nelezlo. Potom likér. Byl fajn. Jenže jsem na něm seděl jak vosa na bonbónu. Teď děláme sirup za studená. Je to pracnější ale super. Z loňské úrody bylo 12l sirupu. Máme láhev v lednici a denně štamprdli vitamínú.

No,jo. Novodobá šlechta. Žádná osobní zodpovědnost za svá rozhodnutí. Jen politická. A ta je pro srandu králíkům. Takže dobré korýtko.