Po vzniku Slovenského štátu a vstupu USA do války, vyhlásili Slováci oficiálně válku USA. Mírová smlouva nebyla nikdy podepsána, neboť samostatné Slovensko přestalo po válce existovat. Takže Slováci s Američany jsou dodnes ve válečném stavu, v tunelu se odehrála jen jedna bitva téhle osmdesátileté války. Jo a kdo vlastně vyhrál?

Petr Štěpánek? Když hrál v Plzeňské Odyssee ta kapela ztratila úplně glanc. Naštěstí odešel včas. Z politiky bohužel nikoliv.

No bože, to je toho. Má jich dost. My jsme si vždy kupovali za vlastní peníze a občas jsme s ní jebli o zem, nebo jí nadhodili a kopli do ní, Obvyklým pokřikem od kolegů bylo: " Vem jí vo kunu!

Moje babička měla kamarádku asi ročník 1894 a ta nám jednou popisovala pravidla hry Kamejčky, kterou hrála jako malá holka. A celé to končilo větou: " A kdo vyhrál, tak byl první." Ve Hnojníku tuto hru evidentně neznají.

V roce 1961 se v pátek mohli havíři jen těžko těšit na víkend, neboť volné soboty byly zavedeny tuším v roce 1967-8 a to ještě tak, že nejméně rok systémem jedna sobota volná, druhá do práce. Takže v roce 61 žádný víkend nebyl. A ještě ten anglicismus Wekend- fuj.

Hezké povídání o hradu na kterém jsem byl už mockrát a proto nemohu souhlasit s větou: Uprostřed Brdských lesů...... Z parkoviště v Neřešíně je o ke hradu 1 600 metrů. A Neřešín není v Brdských lesích, ale v civilizaci.

Druhá skupina se odehraje v přibližně dvě hodiny vzdáleném Red Deeru. To je informace za všechny prachy. Od kdy se vzdálenost měří na hodiny? Dvě hodiny vzdáleném: Pěšky, na kole, autem nebo letadlem?

Sledoval jsem na vojně u VÚ 9957 v Košicích. Sakra to už je dávno.

No tak hlavně že když jde na fotbal dáma v letech tak jí kontrolujete skoro všude. A kotelníci ( z obou táborů) pronesou světlice, dělobuchy a nevím co ještě. Asi by to chtělo přitvrdit a to se netýká jen Plzně.

Ta Sušice. Nedaleko Sušice !!!!!

Pořádali jsme v srpnu roku 1987 jako každý rok tenisový turnaj. V klubovně z kazeťáku zněl tenhle projev znovu a znovu, podle toho jak tenisté dohrávali své zápasy. Byl to tehdy docela šok a odvážné vystoupení pana Kopeckého.

Osobní vzpomínka. Učeň třetího ročníku oboru strojní zámečník v závodě ZVJE (Závod výstavba jaderných elektráren) Škoda Plzeň v Bolevci , někdy v zimě roku 1976 a po svačinové pauze najednou takové divné hemžení po fabrice a pak informace: V Bohunicích to bouchlo. Údajně tam letělo vedení firmy helikoptérou, ale tu nevím jistě, jen se povídalo. A pak už jen to, že se vlastně nic vážného nestalo. Asi byli poučeni, aby moc nemluvili.