

V restauraci platím jedině kartou a spropitné jen pokud je vše v pořádku, to se moc často nestává. Restauratéři jaksi dodnes nepochopili že krást se nemá. Naučili se to za komunismu a divoké devadesátky je v tom jen zlepšily. Automatický režim spropitného, jaky je v Americe, si zdaleka za své, často 4. služby nezaslouží.

Normální člověk by to nejspíš neudělal. Snad se nedostane moc brzy z léčení. Bývá to delší trest než kriminál odkud se může po půlce dostat. Chtělo by to takto posuzovat víc případů. Třeba útok vozidlem, nebo pod vlivem návykové látky. Pak záleží jen na tom zda takovou osobu uzná lékař. Někteří tam můžou zůstat na doživotí a zdravotní stav, který tak často chrání před nástupem trestu je nezachrání.

Ještě jedna drobnost, tím že část výplaty číšníka, je v dýškách, ho připravuji o sociální zabezpečení a následně své děti připravuji o lepší vzdělávání a lékařskou péči, například.