Dodatečný odklad je selhání systému. Dítě má povinnou mateřskou školu, kde by pedagogové měli umět vyhodnotit připravenost dítěte do školy. Argument pláče a podobně - tam by se mělo řešit, co je příčinou, ale obecná nepřipravenost by to v žádném případě být neměla.

Děti se musí naučit se mobily pracovat, umět poznat podvodníky atd. Navíc, žádný si nepořídilo dítě samo. Mobil můžete zakázat dětem, ale o jeho vlastnictví rozhodují rodiče. Jediné,co se stane: Řada dětí se naučí, že zákon není nutné dodržovat. Ty děti, kterým ho rodiče koupily už v útlém věku, ho budou mít dál. Navic se zákazem zatraktivní.

Tykání učitelům ve škole, kde to je běžné, není problém.

Problém by byl, kdyby tykala třeba prodavače v obchodě, prostě cizím lidem.

Pan Mahdal si platil jen nízké pojistné , a proto má nízký důchod. Měl dvě možnosti, buď připlatit na pojistném, nebo si šetřit na stáří sám.

Mnoha umělcům i podnikatelům nedošlo, že nízkým odvodům na sociální pojištění budou odpovídat také nízké důchody.

Je zajímavé číst, jak pan Turek z normálního plnění zákonné povinnosti udělá dobrý skutek a, když se vzdá funkce, kde nic nedělá, měli bychom jej málem obdivovat.

Jdu na čumendu a pak viním hasiče, že se nepostarali ?!

Obdobím vzdoru si musí projít každé dítě. Každé to prožívá jinak, záleží na temperamentu......

Dítě objevuje vlastní já, učí se prosazovat svou vůli, názor....

Mám výrazně nižší plat, ale i tak si myslím , že žiju důstojný život. Ne každý to má jednoduché a mnohé by šlo zlepšit, ale proč vnucujete lidem, že nežijí důstojný život? Vždyť i ti nejchudší se u nás mají lépe než 90% světové populace. Mají střechu nad hlavou, mají co jíst, do čeho se obléci, čím si zatopit, .....

Důstojnost života není jen v sumě na účtech, ale hlavně o přístupu k životu.

Když lidi přesvědčíte, že jsou chudáci, tak budou . I s miliony na účtech.

Odpuštění je otázka rozhodnutí, ale neznamená zapomenutí. Pro mě to znamená, že v sobě nebudu živit hněv, třeba proto, že mi ten člověk za to nestojí . Hněvem užírám sama sebe a to mi spokojenost přinést nemůže. Když někomu odpouštím, nemusím mu rovnou otvírat náruč.

Já se i vlastní dcery zeptám chceš, nechceš, nebo ,jak můžu pomoci? Nevnucuji pomoc, ale zeptám se a nakoupit jsem třeba spolu. Ono muset být vděčná je těžké. Možná byste to víc pochopil, kdyby o vás pečovala vaše tchýně .

Napadlo někoho, jak bude mužům, kteří budou v důchodu a jejich ženy v práci? Několik takových mužů znám a vůbec jim to nesvědčí.

Už před 30 lety u nás pracovala firma s ukrajinskými dělníky (a pracovali dobře ). Když jsem se ptala, proč Ukrajinci , dostala jsem odpověď,že na některé práce české dělníky není možné sehnat. Tedy takové, na které je spolehnutí, že zítra přijdou zas.