

Člověk si uvědomí, jak jsme to jako děti vlastně vůbec neřešili – hlavně aby bylo teplo a něco na sebe. Dneska už je to úplně jinde, ale ty vzpomínky jsou někdy vlastně docela úsměvný. Třeba punčochy, to je věc, co si pamatuju dodnes – kolikrát kousaly a stejně se nosily pořád dokola.

Dětská nespavost je hrozně náročná 😕 u nás se nejvíc osvědčilo držet klidný večerní režim a hlavně to, aby se dítě v noci zbytečně nebudilo zimou nebo odkopáváním. Na to nám dost pomohl spací vak od LiaaBebe – malý se v něm neodkope, je v teple a spí klidněji. Celkově mi přijde, že když má dítě pohodlí a jistotu v postýlce, tak se ty noci aspoň trochu zlepší.

Taky mě tohle téma docela oslovilo. My se snažíme jít spíš cestou, která je mi blízká z Montessori přístupu – víc respektu k tempu dítěte, podpora samostatnosti a méně tlaku na výkon a programování dne. Přijde mi, že když se z toho rodičovství trochu ubere kontrola a víc se dítěti důvěřuje, tak to paradoxně funguje líp pro všechny.

Přijde mi, že se o menopauze pořád mluví hlavně jako o něčem negativním, přitom je to prostě další životní etapa. Jasně, není vždycky jednoduchá, ale zároveň může být i příležitostí víc myslet na sebe, svoje zdraví a věci, na které dřív nebyl čas.