Znám kola Ukrajina. To byl jediný bicykl, který se dal v Československu běžně koupit. Protože naše Favority se vyvážely do SSSR. Opravdu dobrý výměnný obchod. 🙂 A tehdy vznikl slogan "chceš li poznat co je dřina, kup si kolo Ukrajina". Kolo bylo těžké, skoro jako dnešní lehčí elektrokola a mělo to jeden hodně těžký převod. Tedy se opravdu s ním dalo jezdit jen v rovinaté Ukrajině. Na tom kole byly úplně atypické díly. Pedály měly jiný závit než naše, tedy...
To kolo jsem měl. Koupil jsem ho tuším v roce 1978 tedy v osmé třídě, stálo pětset korun, šetřil jsem na něj celý rok. Bylo super, hned po koupi šlo všechno zbytečné pryč a řidítka nahradily berany. Když jsem to rozjel nikdo mě nechytil. Jen vzpomínka, pána nekomentuji, zkrátka měl štěstí. hezký den....
Proč mi jenom vytanula na mysli scénka z Kolji?
"Čemodán...to je taky to jediný co umím rusky, protože mi ho v Moskvě na nádraží ukradli. Kradete kufry a cizí území"
Tak snad ho má pan Píchal zamčený a pojištěný 🤣
"Chceš-li poznat, co je dřina, kup si kolo Ukrajina," říkalo se za socíku 😉
Ale je to borec, odvaha mu rozhodně nechybí. Nebo blázen :-)
„Ani jsem ho nijak neuzamkl, čeká v parku na svého nového pána.“ - Jak znám Rusy, mělo nového pána nejpozději druhý den 😉
55