Byli jsme začátkem týdne na menší tůře. Prošli Teplický skály do Janovic, pak přes Radvanice přechrápat v hamakách v altánu u Bílého kůlu a druhý den z Malých Svatoňovic zpátky domů. Mimo dědiny jsme nepotkali živáčka. Tohle na fotkách mi přijde jako pravý opak toho, proč chtít z města do přírody... 🙂
Děkuju nebesům, že jsem Krkonoše a hlavně okolí Luční boudy (bratr tam kuchařil) a Sněžky poznala a mnohokrát prochodila v sedmdesátých a osmdesátých letech...... volně, téměř o samotě, disciplinovaně, bez zátarasů,......🥰
Na vrcholu Sněžky jsem byl osmnáctkrát či devatenáctkrát.
Poprvé v r. 1970, s těžce chodícím dědečkem, takže lanovkou, naposled lanovkou. Pak už jen pěšky.
Naposled v r. 2017.
Opravdu naposled, když na fotkách vidím ty davy, ty tupce, lezoucí do zakázaných prostor, navíc přes sítě!!!
No nic, bude hůř. 😕
Bože kde jsou ty časy před covidem, kdy tahle verbež která má rádoby ráda hory nikde nebyla a držela se ve městech kam patří.Bohužel se z toho stala móda a podle toho ty hory vypadají, všude bordel, při pozdravu většina čumí jak tele na nový vrata a o vstupech do míst kam se nesmí ani nemluvím, horské službě z každého pěkného počasí stojí vlasy hrůzou kolik vemen z města opět přijde a bude nepřipravena na potenciální změnu počasí. Naštěstí hory nejsou jen...
Za mě je dobře, že jsou jistá místa jako magnet pro turisty a ostatní jsou ve stínu a můžeme si je užít pěkně v soukromí maximálně s pár lidmi stejného ražení. Proto prosím zdržte se ukazování takových míst na sockách. Jediný čeho dosáhnete tak zničení těchto krásných míst overturismem.
Našla jsem fotky Sněžky z roku kolem 1985 a tam skoro nikdo. Proč dřív lidi nemuseli pořád někde trajdat. I výlety k moři po revoluci byly nějak méně davové, víc člověk poznal skutečné tradice. Nechápu, co se poslední dobou děje.
Byla jsem s dcerou v létě a protože pěšky už dnes vyrazí málokdo, šly jsme úplně v pohodě a potkaly pár lidí. Nahoře bylo kolem oběda celkem málo lidí a když to začalo kolem půl druhé trochu houstnout, protože všichni po obědě vyrazili lanovkou, šly jsme zase dolů po zelené téměř samy. Obsluhující v poštovně říkal, že jsou někdy ty návaly neúnosné, že by celou lanovku rozebral, hodil z kopce a byl by klid. Kdyby lidé museli celou trasu pěšky, žádné...
23