Ať si najde práci a pronájem a můźe se jít stahovat do svého. Ono stačí, že se dnes musí povinně celá společnost kácet z dětí, ještě snad, aby poklonkovala třicetiletým chlapům. Normální zralý člověk s rodiči bydlet nechce, at je má rád sebevíc, a zařídí se tak, aby nemusel.
Něco jiného je bydlet třeba v dvougeneracnim domě,něco když bydlí přímo v domě či bytě d rodiči.Ano,zanechává to někdy z důvodu rozdílnosti představ někdy nedobrý stav,hádky,spory.Velkou promenou proti minulosti je ne snad úplný nedostatek bytů,ale jejich mnohdy finanční dostupnost.Nemam nic proti bydlení v pronájmu,ale zdá se mi,že i ty pronájmy neuvěřitelně stoupají.A otázka bytu či bydlení obecně je pro mnohé zjevně v dostupnosti finanční proti obstarán...
Dříve tohle vyřešili rodiče sami, bez mediátorů, koučů a dalších zbytečných žvanilů a nebojím se použít výrazu darmožroutů, kteří stejně nepomůžou, jen "vyberou".
"Jsi dospělý(á), tak se živ sám(a). A hotovo. Jak se může vrátit třicetiletý(á)? Tak buď z kriminálu nebo rozvedený(á)? Alespoň částečně je vždy na vině rodina, rodiče a nebo si dotyčný život spackal sám a pak je jediná možnost, sám to také vyřešit. Pláčeme, že máme málo bytů, ale chce-li a bydlí...
Mladí by se měli umět o sebe postarat a rodiče pokud jim bude ještě zdraví sloužit nechat v klidu dožít. Mladí mají nároky a staří zase starosti. Ty dva světy si rozumět nebudou.
Kdyby šlo jen o vlastní dítě...! Ale ono si sebou přitáhne ještě partnera/partnerku, který/á očekává, že bude také mít plné bříško, vyprané prádlo, atd., ale hlavně rodiče budou držet hubu a krok, maximálně by mohli dávat ještě kapesné...:-(
Mě by matka normálně vykopla, no mercy. A já své děcka taky. Návštěva ok, ale musí to mít nějaké hranice.
Když jsem mohl bydlet 5 let na vysoké škole, není důvod proč bych to nemohl dělat i nadále, klidně ať si bydlím nadále s nějakými kamarády, prostě narsat.
Zase výmluva na nedostupné bydlení, ale slevit z životního standartu - papání v restauraci, nové hadry nový telefon atd. to zřejmě nee. Případně se z pracáku přesunout do práce.
A pak jsou rodiče, kteří ví, v jak zoufalé situaci se jejich potomek ocitl. Že třeba je na místě pomoci. NE! Klidně nechají potomka naprosto vykrvácet a místo toho si vezmou domů dalších pět pouličních koček, protože jsou cennější než právě potomek. A tak se potomek protlouká, je to těžké, ani nespí, protože si přivydělává domácí prací za pár šupů, aby měl alespoň šanci maličko vyjít. A to má hlavní práci, vedlejšák k tomu plus tu domácí práci. Přežije...
P...
Tak ono je to logické. Připad z mého okolí, známý si ve 20ti letech pronajal garsonku na úplném kraji Prahy, aby už nebydlel s rodiči. Tři roky zpět ho to stálo 15 tisíc měsíčně, což v pohodě utáhl. Další rok mu nájem zvedli na 19 tisíc, tento rok po něm už chtějí 23 tisíc čistý nájem bez služeb. Takže poděkoval a vrátil se zpět k rodičům.
Lepší by bylo umožnit lepší podmínky pro získání bytů. To je však v dnešní šílené době sci-fi.
Moji rodiče nás,děti milovali Dali nám první i poslední. Ale ve chvíli kdy jsem začala vydělávat,musela jsem výplatu odevzdat a na své živobytí jsem dostala jen část . Samozřejmě že peníze končily na mém účtu a ne v kapse rodičů. Slova rodičů když jsem odcházela z domu . Jsi naše dítě a stále budeš ale dobře si rozmyslí kdy odejdeš, protože pak,už to bude jen tvůj život a nebude návratu! A vím že by ani nebylo. Nějak ani nechápu,proč by se měl dospělý,samo...
Většina rodičů žije pro své děti a snaží se jim pomoci, ale vždy existovaly generační rozdíly a problémy mezi generacemi, jak názorové, tak funkční. Ač mám obě dcery hodné, neumím si představit trvale s nimi žít v jedné domácnosti. K ústupkům a omezením v takových případech musí nutně docházet. Např. rodiče mají představu, že potomek bude šetřit a makat od rána do večera, aby měl peníze na vlastní bydlení a podřídí tomu vše, potomek si chce užívat mládí, c...
244