

Letos na jaře jsem absolvovala 5 srazů a všechny měly skvělou atmosféru. 1 sraz se spolužáky ZŠ, kterou jsme končili v roce 68, 1 sraz s mými studenty z víceletého gymnázia, 2 srazy s mými studentkami ze SZŠ a včera byla třešnička na dortu, sraz s mojí úplně 1.třídou na gymnáziu 41 let po maturitě. A určitě mě vždycky moc potěší, že si na mě studenti i po tolika letech vzpomenou a opravdu se potom střídají, aby si se mnou popovídali. Je to milé a pro mě je...

Učila jsem na víceletém gymnáziu a tohle říkali studenti už od samého začátku státních maturit-AJ jsem učila. Uznávám, že hodnocení studentů gymnázia není směrodatné, mě spíš mě překvapuje, že podobný názor se objevuje už tolik let a řešení žádné.

Perfektně napsaný článek. Učila jsem na víceletém gymnáziu přes 20 let a byla to krásná práce, absolvovaly ho i obě dcery a rády vzpomínají stejně jako studenti na abiturientských večírcích. A k tomu elitářství? Ve školství ne a v ostatních oblastech života být může? Vždyť pojem sociální bublina vznik po revoluci a zařazuje lidi do různých sociálních bublin podle různých kritérií-bydlení , styl dovolených, oblečení, profese....,takže elitářství se stalo bohužel součástí našeho života.

Učila jsem 40 let, převážně na víceletém gymnáziu, a hrozně ráda. Učí i obě dcery, tak mám o školství stále přehled. Naštěstí-zatím-jedna dcera učí na malotřídce, druhá na výběrové střední odborné škole, takže k tak dramatickým situacím tam zatím nedochází, ale podle mého názoru je to jen otázka času. Sama jsem vypomáhala jako důchodkyně na ZS a nestačila jsem se divit. Učitelky ZŠ mají můj hluboký obdiv, já už bych za katedru dnes nešla a už vůbec ne na ZŠ.
8