Osobně jsem si vždy tykala jen s lidmi, kteří mi byli milí, ale někdy mi to nešlo s lidmi, kterých jsem si hodně vážila. Jsem důchodkyně, takže otázka tykání a vykání pro mě představuje vztah k určitému člověku a automatické tykání považuju za nezdvořilé. A často si vzpomenu na úsloví " lépe se říká ty vole než vy vole", takže pro mě vykání představuje i určitý odstup. Když mi někdo nabídne tykání hned při prvním kontaktu, jsem v rozpacích, protože o tom... Zobrazit vše

Podle mého názoru to je chování nezralého puberťáka.

Jak kdo.........

V 70.letech jsme za kolej platili 50,-Kč, většině z nás stačilo 500-700,- Kč měsíčně a stačilo to i na kino:-)))). Na brigády moc času nebylo, protože jsme mívali pevný rozvrh a řada hodin byla povinných. Je pravda, že příjmy rodin byly podstatně nižší, moji rodiče měli v té době kolem 3-4 tisíc měsíčně, ale i tak je nárůst cen bydlení pro studenty x násobný.

Taky se stydím a s přibývajícím věkem asi čím dál víc. Asi před 35 lety jsem byla na předoperačním vyšetření, které mi dělal mladý lékař. Vše probíhalo v pohodě, já do půl těla a najednou ten lékař říká: "Vy se na mě , paní profesorko , asi nepamatujete. Já jsem ...".Ztuhla jsem, ruce mi vylétly před prsa a něco jsem zakoktala. On asi pochopil a už jen poznamenal, že už nás čeká jen vyšetření per rektum, ať si odložím a položím se na lehátko. Na to... Zobrazit vše

Ani jedno z toho jsem nikdy neměla, ale i kdybych měla, je to jen a jen moje věc.

Na přelomu 70.a 80.let na gymnáziu maturovala těhotná studentka. Během první zkoušky jsme zpozorovali, že není úplně v pohodě, takže bylo rozhodnuto, že odmaturuje všechny 4 předměty najednou. Mezitím třídní zavolal sanitu a studentka během 2 hodin odmaturovala a porodila.

Ono asi nejvíc záleží na profesi, kterou člověk dělá.

Pro mě naprosto nepochopitelné.

Problém nevyžádaných rad je starý "jako lidstvo samo" a týká se obou generací, rodiče mají tendence mluvit do života mladým , a když mladí dospějí, mají snahu poučovat rodiče. Obojí je špatně, přesto to většina z nás nějakým způsobem dělá. Často to vede k tomu, že čím víc někoho do něčeho nutíte, o něčem ho přesvědčujete, tím větší nechuť k tomu má, i když tuší, že máte pravdu. Ono hodně také záleží na způsobu, jakým své rady podáváme, styl poučování asi není nejlepší volba.

Jsem seniorka, důchodkyně a nemám s tím oslovením žádný problém. Myslím, že jsou daleko důležitější problémy k řešení než oslovení starších lidí.

To říkával už můj tatínek, který jako sedmnáctiletý zažil konec války. Prý často říkávali:" Ničevó, nas mnógo"- azbuku už si nepamatuju, takže přepsáno foneticky.