

Z tohoto článku bych řekl, že dost velkou roli v osudu Mejercholda hrál jeho přepychový byt. Osudu jeho a jeho manželky, zřejmě velice "pomohlo" to, že někdo ma vysokém postu NKVD ten byt chtěl a nakonec zřejmě dostal.
Ono taky v roce 1940 už hlavní vlna stalinských čistek pominula a i gulagy byly zase plné odsouzených neboli otroků nezbytných pro sovětské komunistické velikášské megastavby a megaprojekty.

Jinak benzol bude nejspíš triviální název benzenu, tehdy velmi rozšířený. Benzen se ve velkém množství získával z černouhelného dehtu coby vedlejšího produktu při výrobě koksu, zejména pro vysoké pece.Tudíž to byly stále velmi vysoké objemy dehtu a z něho toho benzenu.
A kromě použití jako speciálních rozpouštědel a potom jako ředidlo do třehdejších barev neměl benzn jiné využití. proto se hodně používal jako příěms do benzínu, kde taky svým vlivem...

Poněkud opravuji omyly v článku. ¨
Na počátku války se Tatrovka nedostala do hledáčku německého zbrojního průmyslu a její sídlo, město Kopřivnice, tehdy Nesselsdorf se nenacházela v pohraničních oblastech. To je nesmysl. Za války bylo město Nesselsdrf a s ním Tatrovka de jure přímo v Německu na německém území a Tatrovka tak byla přímo součástí německého zbrojního úsilí.
Byl totiž Mnichov v září 38. Hitler využil té příležitosti, aby tuto...

Perfektní je taky úvodní bluesová skladba k tomu filmu "Blues starý ženský" v podání Petra Kalandry (zpěv) a v podání Luboše Andršta (kytara) Muziku složil Martin Kratochvíl.
Jsem neleni a si to na internetu našel.

U munice z druhé světové by neměl být problém ji pod zemí dnešními hledacími prostředky najít a vykopat a zneškodnit.
Chce to jenom na tyto práce vyčlenit lidi a prostředky. Mohly by se na to rozšířit útvary policejních pyrotechniků, kteří by ty lesy odminovávali v době, kdy by nebyly jinde hlášeny nálezy munice.
Pokud se totiž nejedná o malé pěchotní náboje, které jsou relativně málo nebezpečné, měla by ta munice větších ráží být v masívních kovových pouzdrech...

Podle mne by to chtělo buďto ochranné pásmo mezi skladerm a parkem aspoň o šířce 50 metrů, kde by byl založen třeba oddělovací hustý lesní porost nebo postavit fasádu toho skladu v takovém architektonickém stylu, aby to vedle parku nepůsobilo rušivě.
V prvním případě by ale někdo musel zaplatit ten ochranný pás a pozemek a v druhém by někdo musel zaplatit o dost dražší fasádu, proti běžné průmyslové hale.

Pro firmy to jsou příležitosti, ale pro spotřebitele to je neustálé plalcení. Za dráty, za záporné sazby, za chytré regulace takové sítě, za baterky, za stabilitu sítě atd.
Celkově pak ta zelená OZE elektina vyjde mnohonásobně dráž než z klasických zdrojů, jaderek nebo od okrádání zelenými odpusty očištěných uhelek a plynovek.

nejspíše čím víc cigaret, tím kratší budou mít ti kuřáci důchod a tím méně Čína na důchody vydá.
Ještě zbývá potlačovat a omezovat dostupnost drahých lékařských zákroků pro důchodce a obecně starší lidi nebo třeba i jenom kuřáky.

Hm, co jsem si kdysi tyhle jazyky, Cobol a Fortran na škole vyzkoušel, tak tam jsou jen ty základní skutečně potřebné instrukce, žádné vymyšlenosti zjednodušující práci programátora a zavádějící všelijaké vylepšení. Které je efektní, ale zavádí do software možné chyby a neurčitosti. Či dokonce všemožné softwarové knihovny, bez kterých s edne programátor prakticky neobejde..
Proto jsou nejspíš ty staré aplikace či softwary tak spolehlivé, tehdejší...

Hm, je to běžná tlaková a vakuová impregnace.
A asi se ptali "odborníka", tloušťka klasických nátěrů barvami je v jedné vrstvě tak asi od 40 mikronů víc. Ale to je minimum, kde jsou při nátěru štětcem silně vidět tahy a při stříkán a práškování je vidět nežádoucí rozdílná tloušťka v podobě takzvané pomerančové struktury. Běžná tloušťka jedné vrstvy je tak 50 - 80 mikronů, dvouvrstvý nátěr základ a vrchní email nanášený člověkem je tak od 80 po takových 150...