

A to je jeden z důvodů, proč raději platím hotově. Dýško dávám číšníkovi v restauraci a to jen tehdy, kdy jsem spokojená s jídlem i obsluhou. Jinak si nechám vrátit vše do koruny a je mi úplně jedno, co si o mě myslí.
Je nesmysl dávat dýško tam, kde si vše dělám sama. Nemám problém odmítnout dýško, ať si všichni myslí co chtějí. Oni tu jsou pro mě a já rozhodnu, zda jim z mých peněz dám víc, než jim náleží za zboží, či službu.

Kdo kdy pracoval s umírajícími lidmi, tohle všechno ví.
Věděli to i naši předci, kteří přicházeli s umírajícími lidmi do styku daleko více, než v součastnosti. Bylo zvykem, že v jedné posteli se rodilo, spalo i umíralo. I děti znali smrt.
Dnes se umírající zavírají za zdi nemocnic a hospiců a málokdo zná ten proces. Proto tolik strachu že smrti.
Smrt ovšem není zlá, je to přirozená součást života, stejně jako narození. Smrt je často vysvobození z trýzně života.

Jsou dvě období v roce, kdy se více umírá. Kolem Vánoc a v létě, když jsou vedra.
Jak to vím?
38 let práce ve zdravotnictví. Nemocní, převážně staří lidé.
V zimě jsou mizerné světelné podmínky, tělo je v útlumu, v létě, zejména pro vlně veder, zase organismus rychle dehydratuje a kardiovaskulární systém trpí. U starých lidí, je to fatální.

Jsem stejně stará a postavu a energii ji můžu jen závidět.
Každému, kdo má potřebu kohokoliv hodnotit podle vzhledu, vzkazuju: nejdříve si zameťte před svým prahem.
Až budete mít v jakémkoliv věku vymakanou, atletickou postavu bez jediného faldíku a skvělý římský profil ( muži), nebo tělo bohyně ve tvaru přesýpacích hodin, ideální míry ( 90-60-90), a budete se pyšnit titulem Miss world (ženy), potom teprve můžete hodnotit něco postavu.

Tento problém je velmi široký.
Neodsuzuju rodiny, které se odmítnou starat o své blízké. Neznám jejich příběh, nevím jak jsou na tom zdravotně, zda nemohou se starat, nebo z nejrůznějších důvodů nechtějí. To si musí každý se svým svědomím srovnat sám.
Zkušenost sestry na lůžkové interně je takový, že se rodina občas odmítne starat o svého seniora, ale zároveň odmítne i jeho přeložení na následnou péči....

Kdo je za nehodu odpovědný je snad jasné. Na to nemusím být expert.
Nejsem řidič, ale vozidlo jedoucí pod majáky a s houkačkou má vždy přednost.
Klidně na tu krev mohl čekat pacient na sále a klidně mohla být v procesu nějaká složitá operace. A klidně mohl mít pacient natolik vzácnou krev, že ji běžně transfuzní oddělení na skladě nemá a může si ji vyžádat z nějakého centrálního střediska....
2