

Tak nevím, já nastoupila do ZŠ v roce 2003. Jak držet tužku mne učila až paní učitelka v první třídě, to samé třeba s podpisem. Uměla jsem jen velkým písmem své iniciály. A nikoho to netrápilo. Bylo to běžné. Jo, a známky jsme taky neměli. Dostávali jsme smajlíky. Co jako po těch dětech dnes chtějí? Po nás to nikdo nechtěl. Úplně se děsím příštího roku, kdy má jít do školy můj syn.

Jsem čerstvý řidič (jezdím aktivně 14 dní) a opravdu se nestačím divit s čím se denně setkávám. Ať už cyklisti co mi bez rozhlédnutí vjedou před auto, nebo řidiči co myškují o sto šest, či nedají přednost v jízdě. X věcí co já mám čerstvě v hlavě většina řidičů vůbec nedodržuje. Místo autoškoly, bych dělala kurz přežití na silnici🤣

No nevím, syn (téměř čtyřletý), nikdy neměl v ruce tablet ani telefon, od narození mu zpívám, čtu, říkáme básničky, říkanky a stejně je v řeči hodně opožděný. Podle logopedky i speciální pedagožky děláme vše správně a nikdo mi není schopen říct čím je to opoždění způsobeno. Zkrátka, né vždy jsou na vině rodiče.

To je zas blbost. Moje prababička, babička i matka žily v jednom domě. Když byla matka v práci, staraly se babičky. Často na celé prázdniny přijeli i bratranci a sestřenice. Vůbec se to neřešilo, bylo to automatický. Si pak nestěžujte, jak jsou dnes děti nevychované. On ten "jiný" přístup prarodičů dnes dětem chybí. Však se vždy říkalo:"Na výchovu dítěte je potřeba celá vesnice." Dnes se matky potřebují realizovat, babičky se potřebují realizovat. A kdo se...

Sice mi je paní moc líto, a autistické děti mám moc ráda, ale proč si pořizovali další děti? Můj syn se narodil "pouze" s vývojovou dysfázií a já už si na další netroufám.
12