V sovětském náručí asi nikdo skončit nechtěl. Nicméně podpora vlády KSČ byla mezi obyvateli ČSR po dlouhou dobu dvaceti let velmi silná. Lidé podporovali únorový převrat, prominuli krach 1. pětiletky, odmítli maďarskou vzpouru a nadšeně horovali pro socialismus s lidskou tváří v roce 1968.

Teprve invaze Varšavské smlouvy v srpnu 1968 znamenala postupný počátek obratu.

Nadšení obyvatel pro socialismus bylo prvořadé, sovětská náruč až druhořadá.

Vol by KSČ vyhrála, ale v parlamentu většinu neměla. A přes to tento parlament po únorovém převratu tuto vládu schválil!

Parlamentní volby vyhráli, ale parlamentní většinu neměli. A parlament, v němž většinu neměli, schválil pár týdnů nato program nové komunistické vlády po únoru 1949.

Že by to bylo tím šokem?

Victor Sebestyen - Lenin str. 85: Nepředstavujme si ale, že carský systém vyhnanství na Sibiři byl procházka růžovou zahradou. V průběhu let v pracovních táborech zemřely desetitisíce lidí ... . Vězňové byli běžně mláceni knutou ...

Českoslovenští komunisté po uchopení moci plánovali rozvoj. K tomu sestavili plány 1.pětiletky.

Jenže Stalin, jehož sice neochotně, ale přece jen poslouchali, nařídil zahájit přípravy na třetí světovou válku. Začalo se intenzívně zbrojit. 1.pětiletka šla do háje a sliby komunistického vedení také. A to platí i pro ty kolchozy.

Nastoupila éra sovětských poradců.

Občané Československa podpořili komunisty ve volbách v roce 1946, pak také při únorovém převratu v roce 1948, tehdy hlavně dělníci, a také v obrodném procesu v roce 1968..

Občané Československa byli v podpoře KSČ obdivuhodně vytrvalí.

Občané Československa byli (a možná pořád jsou) velcí idealisté.

Sověti urazili za bojů v průběhu operce Bagration několik stovek kilometrů. Zastavili se na břehu řeky Visla, což byla nová německá obranná linie. Varšava byla až za řekou.

Mohla by tedy být pravda, že byli vyčerpaní a vzdáleni od zásobovacích linií.

Iniciátor povstání ve Varšavě , Armia Krajova, o žádnou koordinaci se Sověty před povstáním neusilovala, chtěli Varšavu osvobodit sami.... Zobrazit vše

Obrana státu je obsáhlý problém a výstavba armády je jen jednou jeho součástí. Přípravu na obranu státu nelze redukovat jen na výstavbu armády.

Pokud se zhroutí světový řád a nastoupí snaha velkých zemí získat co se dá (nazval bych to "urvi a orvi"), pak malé země nemohou ve výstavbě armády spoléhat jen na profesionální vojáky. Musí mít k obraně a boji vycvičenu i potřebnou (a dosti početnou) část obyvatelstva.

Po únoru 1948 uteklo do zahraničí mnoho československých politiků, nejen Krajina. Snažili se založit odbojové centrum, zahraniční vládu. Ale klasický problém čs. politiků - hádavost - to znemožnil.

Na konci roku 1948 vykazovala KSČ 2 674 838 členů. ČSR tehdy měla něco kolem 12 000 000 občanů. V Čechách a na Moravě to bylo 25,88 % obyvatel a na Slovensku 12,3 %.

Tolik "Velké dějiny zemí koruny České, svazek XVII".

Citát ze článku: Velká Británie s Francií udělaly velkou chybu, když v září 1938 souhlasili v Mnichově s odtržením Sudet, ...., avšak si s hitlerovským Německem nerozdělily sféry vlivu v Evropě a jejich tajné služby nespolupracovaly s gestapem.

Moje připomínka: Velká Británie a Francie si v Evropě nemusely dělit sféry vlivu. Byly to tehdy největší koloniální mocnosti, měli svoje sféry vlivu ve zbylém světě, a žádné kousky Evropy už nepotřebovaly.

Citát ze článku: "Když demise přijal a schválil novou vládu, bylo prakticky rozhodnuto."

Moje připomínka: Ano Beneš novou vládu schválil. Ale také ji poté vyslovil důvěru parlament. A v tom parlamentu neměli komunisté většinu, neboť jeho složení odpovídalo volbám z r. 1946!!!