
Jsem knihovnice a poněkud opožděně začínající spisovatelka, autorka knih Láska podle Párala a Boženka a disidenti. Miluji čtení a psaní, vedu čtenářské kluby.

Jsem knihovnice a poněkud opožděně začínající spisovatelka, autorka knih Láska podle Párala a Boženka a disidenti. Miluji čtení a psaní, vedu čtenářské kluby.
Knihy Renaty Šindelářové mohu jen doporučit. Kdo miluje přírodu a hlavně zvířata, nebude zklamán její knihou Vlků se nebojím. Bolest neutopíš zaujme svou přímostí a autenticitou - kdo z nás by někoho jako je hlavní hrdina ve svém okolí neznal? Zatím poslední kniha Kdo mi pije čas je sondou do života lidí trpících epilepsií, sondou bolestnou, ale nikoliv beznadějnou.

Perfektní článek. Naprosto souhlasím. Když bylo mému dnes 51 letému synovi 25 let, tak se vrátil z lyžování na horách a s očima na vrch hlavy mi líčil, že tam lyžovali i padesátiletí lyžaři ! To by se mu dnes nelíbilo, kdyby se tomu, že lyžuje on někdo divil !

Z čeho pramení ta potřeba některých lidí opakovat donekonečna ty nesmysly o chování Čechů v zahraničí? Asi z vlastního komplexu, který si léčí tím, že hází na své spoluobčany špínu a sami se z toho vymezují :"Já jsem ten lepší, já mám holé nohy v sandálech, u snídaně jím jako vrabec, v letadle netleskám - ó , jak jsem na na úrovni." Já mám úplně jiné zkušenosti, nejsme o nic horší než ostatní národy. Tak už se přestaňme podceňovat a pomlouvat, to je problém, ne naše chování v cizině.

Já jsem si vždy v mládí starších lidí vážila, byli jsme asi tak vychovaní, ale určitě to pramenilo i z mé povahy. Milovala jsem svou babičku, byla kouzelným zdrojem všeho dobrého. Nikdy mně starší lidé nevadili, jak se dnes často uvádí - v dopravních prostředcích, v obchodech, atd....Jen se přiznám, že mě v těch letech jejich " moudra" moc nezajímala, měli jsme přece dojem, že „víme všechno lépe“ .... Dnes toho lituji, že jsem se jich víc neptala na...

To nebyl test pro čtenáře.
3