Hana Mudrová
Osůbka z polosamoty, co píše a šťourá do věcí a lidí, aby něčím pohnula - a někdy to i vyjde. Ašsko je stálou inspirací, od hororů po publicistiku.
Osůbka z polosamoty, co píše a šťourá do věcí a lidí, aby něčím pohnula - a někdy to i vyjde. Ašsko je stálou inspirací, od hororů po publicistiku.
Hezky se nám vláda kroutí! Nejenom tahle. Binec a hrozby kolem péče trvají, co jsem v oboru. Už v r. 2008 jsme na konfereenci v Hradci (mimochodem, jsou skvěle připravované) slyšeli o průšvihu s věkem posudkářů-a chystá se tři poslední roky pouze to, že budou stále více pracovat administrativní síly a doktor to nakonec posvětí. Takže nejmíň patnáct let se jelo ve stylu "nějak to dopadne". Za Jurečky se povedlo aspoň přiznání příspěvku lidem v terminálním...
Díky za další špičkově odvedenou práci :-)
Možná by se to dalo vydat ve spolupráci s ašským muzeem?
Pamatuji se, že již před mnoha, snad dvaceti lety, vyšel článek o ženě, která se zdravě naštvala na rakovinu (ale stoprocentně neřeknu, jestli prsu enbo vaječníků) a řekla si, že těm buňkám nedá nic k jídlu. Intenzivně běhala a cvičila, jedla tak, aby doplnila energii pro svaly - a vyšlo to. Takže skvělá naděje!
Je skvělé, že o své praxi mluvíte. V mé praxi i lidé s pokročilou demencí dokázali zastavit čas a trochu se i vrátit. Pozornost jejich osobě je základem. Což jste skvěle vysvětlil :-)
Je to vycucané z prstíku umělé inteligence, ale velké byty a domy seniorů vyvolávaly emoce vždycky. Tohle je jenom napsané na plnou hubu, aby byla velká diskuze, což se povedlo. Dost podobně jsem kdysi dopadla já, když jsem psala o příkladu maminky, která se ještě za socíku prostě přestěhovala do menšího, také proto, aby neplatila za nadměrnost bytu. A bylo to včas, po padesátce. Zvládla dobře zbavit se spousty věcí (bohužel se s nikým neporadila, občas...
Je to sice starší článek, ale pořád aktuální. Pamatuji si dobře, jak muži v mém okolí hodili na manželky veškeré narozeniny a svátky s tím, že ony na to mají mozek. Včetně dopisů jejich rodičům. I já podávala týdenní hlášení, neboť rádi dostávali dopisy. Dodnes myslím na všechno kolem rodiny i já, takže dárky vnoučatům, potřeby a pozornosti pro předchozí generace už odpadly... Nelíbí se mi stav, který jsem i já dopustila, třebaže jsem netušila, že nemusím...
K tomu sítu "státních", tedy krajem placených domovů: Již někdy kolem roku 2013 například krajské zastupitelstvo KV kraje rozhodlo o přednostním umisťování lidí se 3.a4. stupněm příspěvku. K tomu, samozřejmě, se zvyšuje tlak na plnou platbu ubytování a stravy. To znamená, že bezdomovec, třeba se čtyřmi tisíci důchodu (zažila jsem ve svém DpS) musí mít svých 15% zůstatku na léky a volné použití, zatímco plná platba činila už tehdy přes 9 tisíc korun. Domov...
Paní Berta von Suttner byla příbuznou ašských Zedwitzů, z nichž byl kopaninský bratranec významným přírodovědcem a ašský se stal Spravedlivým mezi národy, když odvážel Židy z bytu novinářky Jesenské. Tento rod byl hodně humanitně vzdělaný a vlastenecký- hrabě Zedwitz z předchozí generace byl jako ČESKÝ vlastenec r. 1891 organizátorem (šéfoval přípravám) Jubilejní pražské výstavy, když od ní dali po jarních záplavách Němci ruce pryč.
Je to dobře popsáno. Jsem na straně pečujících- i když někdy mohou chybovat. Jenže dnes se spousta lidí snaží zjistit, jak je co správné a to je skvělé. Pravděpodobně jste pomohl lecčemu porozumět i svým čtenářům.
Nějak mi to připadlo jako nenápadná kritika toho, že kdo má zdravý rozum, nesdílí soucit s naříkajícími lidmi. Za novinařinu bych považovala, kdyby bylo řečeno, že paní A a pan B sice mají podprůměrný důlchod, ale v čase lepších příjmů investovali, třeba do chalupy nebo rodiny. Mají kde bydlet a tak podobně. Osobně dlouhodobě vidím a konzultuji ono hazardérství s budoucností, když se "zbytečně nestrkají peníze státu". V tom see shoduji s diskutujícími.
Zvláštní. Teď si vzpomínám, že kolem r. 1974 jsem se sice učili o Dukle, ale vůbec nebylo řečeno, zda se tam zvítězilo nebo prohrálo. To samé i v soutěži o Slovenském nár. povstání, kde jsme jen říkali, kdo tam padl a že tam byli Čechoslováci...
Konečně díky Vám, chápu zatmění 😄 😄 😄