Hana Mudrová
Osůbka z polosamoty, co píše a šťourá do věcí a lidí, aby něčím pohnula - a někdy to i vyjde. Ašsko je stálou inspirací, od hororů po publicistiku.
Osůbka z polosamoty, co píše a šťourá do věcí a lidí, aby něčím pohnula - a někdy to i vyjde. Ašsko je stálou inspirací, od hororů po publicistiku.
Pokud mi něco podstrčí, jde to na sanity pro Ukrajinu.
V komentářích se píše o tom, že hypersuper nemají takové slevy... Dobře, většinou ne, ale mohu porovnat s naším Tescem a jsem ráda, že u nás to jde. Odpoledne se již zlevněné zlevňuje na víc, než polovinu a občas se máloobrátkové zboží zlevní třeba měsíc dva před exspirací. Velká města, myslím, nemají šanci...
Jinak charity mívají charitní šatníky, sociální odbory kontakt na potravinové banky (nebo ji samy provozují), možná je domluva s nějakým podnikem ve...
Bylo mi jasné, že budu hlavně já táhnout káru do dospělosti dětí. Muž byl nemocný. Ale jak jsem ve 48 začala studovat, víc a víc jsem se nořila do oblasti své práce, spojila ji s dávnými zájmy a pořádně začala psát, aby to bylo publikovatelné. Pracuji i v důchodu, s rozmyslem a pocitem svobody (menší úvazek), mám i pár růžových věcí 🙂 A jako autorka jsem již zvána do antologií, takže dítka mají smůlu, každý rok mají pod stromečkem autorák 🙂 Jinak se p...
Rodila jsem ve druhé polovině osmdesátých let, byly jsme hodně naučené spíš držet hubu a krok. Pokud měl někdo potíže s průběhem porodu a cítil se nějak hrozně, pomohly jsme si jakousi vzájemnou první psychopomocí na pokoji. Nezapomenu však na velké rozčilení čtyřnásobné maminky, které nabídli podvázání vaječníků, aby neměla tolik dětí. Ona i manžel pocházeli z větších rodin, Češi, normálně pracující, chtěla ještě tak dvě... Po třetím porodu jsem řekla své...
Mám různé zkušenosti s gynekologií, ale za mne si hodně přeju a doufám, že je snad již změněný přístup aspoň k psychiatrickým pacientkám. Jako osmnáctka jsem jednou za socíku doprovázela pět pacientek z léčebny na "Danu". Mohla jsem je vidět jen přes okno, ani mi nenabídli, že bych je třeba držela za ruku. Věděla jsem prdlajz, pouze teorii, ale viděla, jak se kroutí, jak se bojí, ale jen vzdychají-bály se křičet, protože v léčebně se na křik dávají tlumící...
Skvělá věc! Touha jít domů je v každém. Jednu bývalou studentku medicíny stála dokonce svobodu, protože ji za utkvělou myšlenku, v podstatě později hlavně za ni, různě po prvních problémech léčili na psychiatrii a byla jednou z prvních, vyvedených z ústavu pro mentálně postižené do chráněného bydlení. Po šedesátce... Stačilo jí totiž ukázat bývalé bydliště, kde žil někdo cizí. Uklidnila se, přijala to. Podobně spousta lidí, zatížených kdysi psychiatrickou...
Ještě existuje muflon. Postarší a starý pán, který přijde k regálu nebo stánku, stojí a čumí. Nechce informace, nabídky, nic. Neví ani, na co kouká. Nebo koukal. Prostě stojí a čumí... Ze života prodejců, stánkařů i z pozorování v super hyper 😄 Ženám to v mysli naopak šrotuje- hodí se tohle nebo tamto, jaká cena je výhodnější, chci to, ale...
Článek je zaměřen na IVF, ale možná by byly zajímavé i zkušenosti z časů dřívějších. Například brzké otěhotnění během dospívání podle mých pozorování a řečí v "babincích" znamenalo také dřívější stárnutí organismu kolem třicítky. Včetně omezení plodnosti. A zároveň se také v organismu může něco pohnout kolem čtzyřicítky. Dlouho se dítě nevede a najednou šup! s odstupem mnoha let. Platilo to i v případě "velké" interrupce. Naopak už od biblické Sáry jsou...
Dodám, že nikdy není pozdě, naopak. Já práskla do stolu, když dítko stávkovalo před maturitou a šla se podívat, kde je otevřeno. Přesně můj obor ještě bral přihlášky, měla jsem kombinované, takže taky jeden den v týdnu. Další stupeň jsem už "hradila" z dovolené, VŠ je volnější. Ano, taky jsem leccos nemilovala, ale hodně mi pomohl prožitý život i to, že jsem pracovala porůznu. Takže studium od 48-55 a nebyla jsem sama :-)
Provozovat domov podle pravidel není legrace. Včera jsem k tomu tématu řekla svoje... Ale jsou i poctiví soukromníci, registrovaní. admin.medium.seznam.cz/dot
Znám. Vracela jsem se k němu v myšlenkách během let, kdykoliv jsem narazila na příběh někoho, kdo překonal ochromení-a jen díky přátelům, protože žádné extra služby a možnosti nebyly... To je další rovina filmu.
Tohle je letitá problematika. Na jedné straně potřeba kamkoliv lidi umístit, na straně druhé otázka vydělávání na jejich neštěstí. Připomínám svou úvahu na toto téma: medium.seznam.cz/clanek/hana-mudrova
1