Viděla jsem jednou, nedokoukala, takže nelituju

První třída rok 1961 - na stolku učebnice, sešity, abeceda, penál, pastelky, vodovky ...jako dnes si pamatuju, že jsem fňukala, protože můj penál byl hnědý a kousek dál na lavici ležel červený ... měla jsem na sobě světle modré šaty s bílým límečkem, šila teta švadlena, bílé bavlněné punčocháče a bílou mašli ve vlasech... školu jsem milovala a opustila jsem ji až v roce 2013. A aktovka kožená dosud žije, manžel v ní má nářadí....

Skvělý parťák do slunných dnů i nepohody... havanský psík Beník

Šikovné děvče, pořídila si 3 v jednom... manžela, tatínka, dědečka...

Módní ikona, co hýčká nejmodernější hity.... promiňte, vypadá jak strašidlo.... to se nepovedlo

Po kom Jana zdědila herecký talent, netuším. Ale vkus po své mamince. Učila jsem její sestru Broňu, krásná, skromná, chytrá ... taková kombinace není častá....ráda na ni vzpomínám.

Jako z vosku...doslova jsem se lekla...

Asi peču lepší buchty, ty moje nevydrží ani 24 hodin....

Chyby mně vůbec nevadí. Kdykoliv opakují, musím se dívat a je mi hned 12 let, kdy jsem poprvé viděla film Poklad na stříbrném jezeře... a nově natočený film jsem zatím ani jednou nedokoukala, prostě mne to nevzalo za srdce...

To přežije, hlavně, aby nepřišla o peníze...

Mám kolem sebe dva chlapy a havanskýho psíka. Nevím, možná je právě on nejlepším společníkem. Nerozčiluje mne, je stále dobře naladěný, v jídle nevybíravý... oddaný...

Nevěřím, že tyto články píše nějaký p. Vltavský, podle mne je vytváří AL podle zvoleného programu. Akorát střídá fanoušci šílí, šli do kolen, spadla jim brada....