Karel Prokop
Napsat něco o sobě?Jak praví klasik:" Škoda slov i času." V dosti pokročilém věku sice semtam něco vypotím, ale na slovní avantgardu už nemám moc chutí.
Napsat něco o sobě?Jak praví klasik:" Škoda slov i času." V dosti pokročilém věku sice semtam něco vypotím, ale na slovní avantgardu už nemám moc chutí.
Maně mně to připomíná Werichova ČOCHTANA: " Von je dege ..., degere ..., degenere...! A von je blbej." Na Trumpa přesně padnoucí charakteristika.
Až Trump odejde ...! Už včera bylo pozdě.
Asi chyba stroje. Nedaří se otevřít vyhodnocení, stále naskakuje značka Zákaz. Jsem holt smolař.
Paní lituji. Přepsal bych to komplet na dceru a hlavně dobře ošetřil po právní stránce. Jo, holt děti-potěcha rodičů ve stáří.
Vykání? - nedivte se, každá blbost je pro ně dobrá k upoutání pozornosti.
Vylepšený vzhled? Magor je to! Asi za to ani nemůže, tyhle duševní poruchy jsou dost běžné. V podstatě je to chudák.
Ano, opravdu je na co koukat ...! Ta dlažba a z cihel skládaná nízká zídku v pozadí je fakt pěkný koutek. Jinak fakt nevím.
Děsivé!
Žehnám bohu, že jsem byl vždycky jedináček. Stýců a tet nemaje, nepoznal jsem " radosti šťastného dědice". Ani zlomyslných sourozenců a chtivých vzdálených příbuzných. Přesto si postupně nabytého majetku dokážu vážit a snažím se jej obhospodařovat s péčí řádného hospodáře. No, někdy to dalo dost zabrat, dnes už se toho zbavuji ve prospěch dcery, ať si taky užije. Mám osmdesátku na krku (tedy tím myslí svůj věk, ne manželku či družku), jiných dědiců nemaje...
Doplňuji svůj příspěvek: Možná že plavčík Petrák byl na Žlutých lázních, kde jsem pak svou nabytou dovednost praktikoval. Omlouvám se, holt je mi přes 70 let a čas nešetří nikoho.
V 50. letech mně otec coby dítě sotva školou povinné zapsal do kurzů plavání v pražské Axe. Konečná zkouška byla podobná té popisované - plavčík pan Petrák mně prostě hodil do vody a já se zdárně doplácal ke schůdkům. Od té doby bylo a dodnes je plavání mou nejmilejší disciplinou. Obdobný postup doporučuji všem rodičům. Věřte svým dětem.
Je vskutku zajímavé, že já už drahnou dobu inzeruji všude možně své obstarožní trenýrky ( spartakiádní červená barva), ale zájem není žádný. Přitom jsou už krásně jeté. - No, je to holt bída na tom světě, kam se noha šine ( jak praví básník a já to mohu jen potvrdit).