

Koupali jsme se v řece Sázavě a na nafukovacích madracích sjížděli řeku. Někdy jsme je svázali provázky jako vláček. K jídlu posloužila letní jablka ze zahrádky. Až v dospělosti jsme si koupili plastový člun, aby jsme mohli jet s malým děckem. Byla to proti koupališti dobrodružná nádhera.

Připadám si jak rukojmí ministerstva zdravotnictví. Kdo za tuto neschopnost může? Hlavně nikdo. Nejlépe kolektivní vina.