

Asi bych v tom případě požádala personál restaurace, aby příchozím vysvětlil, že jde o soukromou akci, předem zajednanou a že tedy se musejí přesunout do jiných prostor restaurace. Samozřejmě na své vlastní náklady. Na sestře by bylo, ke komu se hodlá připojit.

Krásný článek.
Zažila jsem tu kritiku taky, starali jsme se o mámu a i pak o tátu po mrtvici.
Někteří příbuzní kritizovali, že "až moc", že se musí snažit sami, že jim vlastně děláme "medvědí službu" , jenomže oni skutečně sami nezvládali.
Podle druhých jsme toho zase dělali málo nebo ne hned jak by bylo potřeba - prostě nenarodil se člověk ten, by se zavděčil lidem všem. Ani těm svým opečovávaným rodičům.

Měli jsme před lety sraz ze základky, po 35 letech, to nám bylo šedesát. Pozvali jsme i naší třídní paní učitelku.
Bylo to skvělé, chyběli jenom dva, kteří už, bohužel, byli na Onom světě.
Ale neopakovali jsme ho, snad i proto,že jsme si nechtěli zkazit dobrý dojem z toho prvního a jediného.

Musí na to mít nervy, byť to myslí sebe líp. Odnosit dítě, pak ho dát jinému, i když ho může navštěvovat - možná to navštěvování na tom je to nejsložitější.
A pak je tu ta další složitost - aby dítě v dospělosti správně pochopilo tu pomoc - a nebralo to jako, ty už jsi měla dětí dost, nechtěla s mne, tak jsi mne dala a tím pomohla jiným, ... ale proč jsi mne tedy měla, když jsi mne chtěla dát pryč, ano mám se u nich víc než dobře, ale...

Tak jako s počítačem umím jako běžný uživatel, e-mailovou komunikaci zvládám.
Proč bych navíc ještě měla mít chytrý telefon? Aby se mi do něj mohl někdo nabourat?
Myslím, že k základní znalosti obsluhy PC telefon ALIGÁTOR bohatě stačí - telefonuje, posílá a přijímá SMSky, dokáže i fotit, má funkci diktafonu... ani u něj všechny ty jeho funkce člověk kolikrát nevyužije. Tak na co drahý...

My "berláci" zase preferujeme kabelky s popruhem křížem přes rameno. Tu, na rozdíl od batohu, máme stále "pod dohledem" a její obsah i lépe dosažitelný - tedy pokud toho nepotřebujeme mít s sebou moc - pak tedy už ten batoh.
Ale v obojím se dá sehnat hezký kousek za cenu dostupnou normálním lidem

No nevím, učíte je takové to "zadarmo ani kuře nehrabe".Myslím, že kapesné, byť sebemenší, by bylo rozumnější.