Vyšla kniha rozhovorů s ruskými emigranty. Mnozí si neberou servítky. „Rusko je teroristický stát,” říká divadelnice Jevgenija Šermeněva. Většina netouží se vrátit a naději spatřují jedině v tom, kdyby jejich rodná země zanikla. „Rusko nemá budoucnost. To nejlepší, co se mu může stát, je rozpad,“ prorokuje literát Sergej Kuzněcov. Přečtěte si článek.

„Žijí mezi námi. Jejich zjev vyluzuje úsměv, někdy i odpor, strach, nebo doslova šok,“ popisoval tendenční dokument Československé televize za komunismu fanoušky skupiny Depeche Mode. Díky jejímu pražskému koncertu v roce 1988 mnozí pocítili svobodu dřív, než ji přinesl pád režimu. Přečtěte si článek.

Tip, na co zajít do kina: norské Sny musíte v českých kinech trochu hledat, ale mně se líbily. Zvláštně melancholický film o teenagerce, která se zamiluje do své učitelky. A taky o tom, proč je z velké lásky někdy dobré se vypsat.

Na skutečnosti, že většina spisovatelů v Česku nemá šanci se uživit literaturou, to nic nezmění. Ale fakt, že někdo dokáže na svou knihu vybrat více než 25 milionů korun, je úžasně inspirativní.

Jak jsme se od Justina Biebera dostali přes Billie Eilish až k Viktoru Sheenovi, Calinovi, K-popu a Taylor Swift? Unikátní mapa ukazuje, jak se od roku 2015 měnily návyky českých posluchačů. A každou skladbu si hned můžete pustit.

"Ručit za své úspěchy je snadné. Přijmout však zodpovědnost i za svá selhání, přijmout je bezvýhradně jako selhání opravdu svá, je po čertech těžké," napsal z vězení Václav Havel v dopise Olze. Je skvělé, že komiks o bývalém prezidentovi zpracovává zrovna temnější období, kdy sám o sobě nejvíc pochyboval.

Vladimir Nabokov měl také českou stopu. Od 20. let jezdil za matkou a sestrou do Prahy, kde bydlely na adresách Svornosti 1 a Křižíkova 68. Spisovatel zažil bruslení na Vltavě, návštěvu biografu či výlety do Mariánských Lázní a Dobřichovic. V autobiografii vzpomíná na procházku Stromovkou. Matka je pohřbena na Olšanských hřbitovech.

Je skvělé, že v Praze konečně můžeme vidět The Black Ridera, ve kterém svého času zářila Soňa Červená. Taky jsem se byl podívat. Režie skvělá, kapela vynikající, nicméně zpívat neumí všichni na pódiu a místy je to až moc divočina. Ale běžte, nudit se nebudete.

I kdybyste nešli na Facku, určitě se vypravte na Dejvické divadlo do Galaxie. V bývalém kinosálu na konečné metra C Háje má prostornější jeviště a skoro jednou tak velké hlediště, takže se občas i na něco dají koupit lístky.

Theodor Pištěk byl taky báječný vypravěč. Třeba když líčil, jak po Římě honil kostyméra a sháněl rokokový oblek pro Salieriho z Amadea. Nebo jak přijel na opulentní oslavu v malém renaultu, kterému nedovíraly dveře. "U hotelu stál špalír kostýmovaných trubačů, ten vepředu byl oblečený jako z papežské gardy. Přistál jaguár, majordomus vezme trubku: Maestro trramtaladýjó, ohlásil a trubači troubili… Kdo tam z televizí neměl kameramana, měl smůlu. Zastavili j...

Zobrazit vše

A co jste letos nejvíc poslouchali vy?

Rok 2025 byl v české kultuře rokem změn. Byli jmenováni budoucí ředitelé Národního divadla v Praze i Brně, nový šéfdirigent České filharmonie a nyní také ředite Pražského jara. "Jde o velký závazek, festival je pro mě skvost, rodinné stříbro našeho národa,“ říká Robert Hanč. Přečtěte si článek.