

Můj syn byl ve školce v roce 1989 velmi živé dítě. Tehdy neexistovali hyperaktivní děti. Soudružka učitelka jeho temperament nezvládala. Posílala ho do kotelny za panem topičem. Topilo se uhlím, tudíž se tam synovi velmi líbilo. Proto, když ho to ve třídě nebavilo, začal zlobit a byl poslán do kotelny. Dle vyjádření soudružky ředitelky, byt těžce zvladatelné dítě. Dnes je inženýr, PhD.

Doživotí bez možnosti propuštění. V nejtěžším kriminále pracovat 12 hodin denně. Strava: chleba s vodou.