

Já bych chtěl od kterékoliv z těch moudrých osob slyšet ne co by se mělo, ale jak konkrétně se to má udělat.
Jedna věc je odpustit. Ano, většinu věcí odpustit lze. Některé opravdu ne. Křivda přirozeně zůstává. Je to šrám na duši, je to hluboká vnitřní rána, kterou čas milosrdně zapouzdří. A koukat více do budoucna, než do minulosti? Kdo se nedokáže poučit z minulosti, je nucen chyby opakovat. To je důležité pro jednotlivce, i pro národ....

Bezesporu je to neupřímnost a podvod na partnera. A taky časová loupež. Těch zbytečně pročekaných týdnů, měsíců a let .. A k čemu? Aby se odmítaný jedinec mentálně propracoval do fáze, kdy začne pochybovat sám o sobě? Přesvědčoval sám sebe, že je to takhle vlastně v pořádku? Nebo ještě o stupínek výše - když vám po čase partner začne tvrdit, že sex je jen za odměnu?
Mě by spíš zajímalo, s čím jdou do vztahu skrytí asexuálové. Jestli s tím, že na začátku...

To jsou mě zase pravdy tady.. 😜
Samozřejmě je fajn, když si to vzájemně v posteli uděláte skvěle a to na jakýkoliv způsob, který je vám libo.
Hlavní je, aby do toho šel každý s láskou a oddaností tomu protějšku. Pokud to takhle není nastaveno v hlavě, je úplně jedno, co máte v hlavě, ve vagíně, nebo kdekoliv jinde, kam se vám co vejde a dělá vám to dobře. Protože jinak to v posteli vypadá - cituji Pelíšky: “ .. jenom tě prosím, tiše a rychle .. hlavně rychle!” 😂
6