

Už jsem se mockrát setkal, že v diskusích mnozí paušální kritikové šmahem označují Johna D. Rockefellera za žida, podle svého názoru, že dravě zbohatnuvší podnikatel přece "musí být žid". Rockefeller pocházel z věřící křesťanské rodiny a v mládí byl považován za horlivého metodistu, tedy byl křesťan, byť se často choval velmi nekřesťansky. Nakonec asi pro spásu své duše nebo spíš na vylepšení veřejného obrazu, podpořil spoustu charitativních i vědeckých...

I v "7 samurajích" vystupuje moudrý stařec, který říká rolníkům, kteří naříkají, že nemají peníze, aby najali bojovníky, větu: "Musíte najít hladové samuraje" (bohužel právě tento člověk řádění banditů nepřežije) ... Na to navazuje později scéna, kdy rozlícený potulný samuraj kope do rolníka, plazícího se po zemi, křičí na něj: "Co sis myslel, ničemo, najímat mě za jídlo!", zatímco bitý rolník se mu poníženě klaní a nijak se nezmůže na odpor. Přes krásu...

Šmarjá, to je práce a všelijakého pinožení s pekáčkama, smažením toho a pak onoho. Všechno postupně hážu do jednoho hrnce, čočku nemixuju, vždyť se rozvaří (!). Opeču tu slaninku nebo uzeninu, kdybych ji tam dával (většinou se mi nechce), , to ano, a kostičky jen z celozrnné bagety. :)

Nesnáším, když se doporučuje plévku mixovat. Je to krása mít na lžíci různobarevné kousky a mít možnost, jestli kousnu do mrkve, květáku nebo fazole 😉 Brambory se nemusí mixovat na zahuštění, stačí půl množství na kostky a půl nastrouhat. Ta pórková bez mixování bude vynikající, ještě do ní nechám zavařit i cibuli.

Ploty, okapy, vany, to vše ještě jde. Někde v USA si lidé stěžovali, že jim v hlavě znějí hlasy, které zpívají a doporučují koupi nějakých výrobků. Zjistilo se, že signál rádia přijímají plomby v zubech, a obličejovými kostmi se to šířilo přímo do vnitřního ucha.

Ach jo, zas na ilustraci ta zmršená "líbivá" verze od Disneyho, se "sametovou srstí" a debilním šklebem místo úsměvu. Asi mi každý milovník komixů o Pú vynadá, ale opravdu výtvarně Pooh v představě autora vypadal úplně jinak, s drsnou srstí a vážným výrazem. Disney to tak převálcoval, že se původní ilustrace těžko dohledávají.

V hymně kromě "Boryše po skalinách" je ještě, že "V sadě se skví Jára Květ."
A v Noci na Karlštejně jsem měl jiný přeslech (Kopecký zpívá tuto větu a já myslel, že v ní oslovuje krále Petra): "Kdypak Petře, VÍHONZLOVCI prohrají ...", a to jsem měl jako staročeský výraz pro nevycválaného mladíka, "vejtahu" 😉

Tento text skutečně Jiřinu Fikejzovou oprávněně proslavil. Ale pak čelila jedné nečekané okolnosti. Mnohem později na besedách se jí vyznávaly posluchačky z obdivu za text písně Marie Rottrové "Zřejmě letos nejsou kytky" (také "Plná náruč aster") a nešetřily výrazy jako "Já toho svého v tom úplně vidím! Tohle může napsat opravdu jen ženská." A paní Fikejzová odpovídala: "Děkuji, já to Zdeňkovi Borovcovi vyřídím." ;)
