

Sto mamutích podniků ČR tahá za nitky na ministerstvech a i v brusele. Chytrouši znají pouze Agrofert.
Pojďme je tedy všechny prodat bruseli/Němcům. Asi bude klid.
Ale o čem budou "novináři" psát? Seznam (a ČTveřejno) by to mohl zavřít. Zbyl by stárdánc a šaty paní presidentové, že?
Volte neziskovku studentů humanistiky, pšenice a chleba budou levnější. Budou i slunné víkendy a delší prázdniny.

Podivná estráda, kterou si vlastně všichni občané musejí platit.
Kolik byste byli ochotni zaplatit za jedno sledování? 100, 500, 1000, 5000? Jako za koncert, kino, divadlo, sport! Tak pište, narkomani ČTveřejno.

Tak Rusové budou útočit na autobusy plné lidí (dnešní zrpáva - 33 mrtvých, 18 zraněných) a my jim dovolíme hrát mezinárodní hokej?... Že za to ti sportovci nemohou? ... a za co mohou ti lidé v těch autobusech???

Všimla jsem si, že i zcela nestranní odborníci či ekonomové mluví už delší dobu o tom, že je u nás zbytečně moc krajů i obcí, to není přece výmysl Babiše, ale omezit (vpodstatě sloučit) to bude asi problém pro kohokoli. Zrovna tak jako nemocnic je moc a nejsou plně využity, a tak by se měly slučovat, až bude ubývat dětí školního věku, budou se muset slučovat i školy.... jenže lidé nechtějí nikde nic rušit, "jsou na to přece zvyklí", ale je třeba si vybrat...

cituji: "Byla o čtyři roky starší a o hlavu vyšší než její manžel Jan Lucemburský."..... domnívám se, že tento výškový rozdíl platí v době svatby, Elišce bylo 18 a Janovi 14, když Jan dospěl, domnívám se, že Elišku ve výšce "dohonil", nejspíš i "předhonil" (vzhledem k dalším historickým faktům)

Jedna věta VYTRŽENÁ Z KONTEXTU V NADPISU a co to způsobí... na vině je redaktor, který titulek dělal - proč vyvolává v lidech nenávit, je to úmysl??? nebo náhoda??? touha po atraktivitě článku??? tlak zaměstnavatele, aby byly na rozhovor ohlasy???... smutné

Potřebovala jsem se s vnučkami (3,5 a 5,5 let) dostat do města 40 km daleko. Nastoupila jsem do autobusu, kde už všechna dvojsedadla byla úplně nebo z poloviny obsazená. Rozmístila jsem holčičky a sebe (se zavazadly na klíně) na volná místa kus od sebe, ale holčičky plakaly a bály se. Běhala jsem mezi nimi a uklidňovala je. Všichni po mně pokukovali a přitom stačilo, aby se někdo zvednul a sedl si vedle někoho a uvolnil nám své dvousedadlo. Byli tam mladí...
