

končila mně platnost OP / jsem r. 1947/. Dcera se poptávala na úřadě P8 - kde bydlím, jestli by nemohli kompetentní osoby přijít ke mně, že špatně chodím. Paní, se kterou jednala jí řekla - proč chce maminka nový OP, když stejně nikam nechodí. Prostě bez komentáře. / v nemocnici, v lékárně a případně se zádostí o umístění do DD je OP potřebný /

Autorka tohoto článku popisuje " docela děs". Ono záleží na lidech, kteří svatbu připravovali a chtěli ji mít hezkou. My jsme se brali v září v r.1968 v Praze. Nebylo to jednoduché, doba byla zlá a přesto jsme to zvládli. Všechno jsme zařídili, na prstýnky jsme dali vlastní zlato, protože nové nebylo volné, hostinu jsme měli v Riegrových sadech /okupanti stříleli - nevím jestli na výstrahu/, když do parku přijely taxiky, ale hostinu nám připravili krásnou...

Pane Kouřile, to nejsou pohádky, ale tvrdá skutečnost. Opravdu vám nepřeju, abyste toto trápení /jak pro poškozeného, tak pro opatrujícího/ musel zažít. Mám za sebou stejné zážitky s mamkou a věřte, že je to občas soutěž, kdo se zhroutí dřív.

Romantika a klid je sice lákavá, ale pokud paní neřídí auto, tak se může stát, že to bude těžce sama zvládat na chalupě. Záleží taky jak to ve vsi vypadá. Mám zkušenost, že krám zavřeli, autobus do města a zpět jezdí jen se školáky a nákup představuje celé dopoledne ve městě - není jak se dostat zpět. Je o strach někde zakopnout, když nikdo není v okolí, zrovna tak jít na procházku do lesa. Pokud jsou dva, tak to jde, ale člověk nikdy neví - mně zemřel manžel v 59 letech.

Když jsem byla poprvé pozvaná na oběd do rodiny budoucího manžela, nabídli mně uhlířinu. Byly to tvrdé noky s bramborami, polité máslem a příloha - hlávkový salát. Bylo mně 21 let a upřímně řečeno nad talířem jsem se trápila. Vyjedla jsem brambory s máslem, ale ty tvrdé noky jsem nemohla. Až mně snoubenec zachránil a vyjedl je. Když slyším uhlířina, vždy na mně padá zažitá beznaděj.

marně přemýšlím, jak se dá chodit v dlouhém kabátě / bundě/ pod kolena se zapnutým zipem. Pokud je zip dvoucestný, tak musí být stejně kus otevřený. Do půl lýtek zapnutý můžou mít jen stojící modelky.

to se u nás asi nestane - v 75 letech jsem si zlomila pravou ruku a pravou nohu. Po ošetření sádrou a ortézou mně p. doktor oznámil,že za dvě hodiny mě odvezou domů. Když jsem říkala, že žiju sama a doma to nezvládnu, tak ho to nezajímalo. Po silné intervenci dcery mně dovolil zůstat v nemocnici 3 dny, než rodina něco zařídí. Bulovka.
2