

Ptejme se jinak: "K čemu máme armádu?" Pokud odpovíme, že k tomu, aby naši zemi ubránila před útokem nepřátel, říkáme zároveň, že povinná služba je NUTNÁ. Protože ta naše současná armáda (i se započítáním různých dobrovolných záloh) dá tak nanejvýš jednu divizi. A to je jedině k smíchu.
Ještě z jiné strany - současná vojenská technika vyžaduje kvalitně vyškolenou a trvale prověřovanou obsluhu. A to by nějací záložáci těžko zvládli. ALE...

Je to zbytečné rozhazování peněz. Stačí se ráno rozhlédnout. Osobáků jezdí stejně, ne-li víc, než před konfliktem. A v devíti z deseti sedí uvnitř jen jeden člověk. Takže drtivá většina lidí má na benzín peněz dost. Autobusy i vlaky mají přitom kolem poloviny míst volných. Takže pokud něco dotovat, tak jedině hromadnou dopravu a zásobování.

Bránit jsme se měli o půl roku dříve, na jaře 1939 byla obrana (i když třeba jen symbolická) prakticky nemožná.
Existuje ovšem zajímavý názor, že obsazení našeho území v březnu 1939, bylo pro Němce obrovskou chybou. Kdyby vše skutečně šlo po vzoru Slovenského štátu, získali by obrovský průmyslový potenciál, navíc bez nutnosti udržování početných vojenských a policejních sil. I pro západní demokracie by se jevil Hitler jako přijatelný partner. Názor rozhodně zajímavý.

Jedna kuriozita, svědčící o postupném zmírňování cenzůry, nebo o přehlédnutí. Když v roce 1987 vyšla v edici triáda dobře zpracovaná historie letounu Vickers Wellington, bylo tam i pár slov o naší 311 bombardovací peruti. A dokonce (pro šťouraly na straně 100) je tam i zmínka o stavbě částečné repliky tohoto letounu právě pro natáčení tohoto filmu.

Nic proti větrníkům tam, kde vydatně a hlavně dlouhodobě fouká vítr. Tedy hlavně na severu Evropy u moře. V našich podmínkách je to velmi problematické. Zejména mimo pohraniční hory, většina draze vybudovaných větrníků stojí, a jen hyzdí krajinu. Že občas zafouká je hezké a že ti, kteří z výstavby mají zisk, pro to horují ,je sice zajímavé, ale pro 99% obyvatel k ničemu. A to neřeším stále nevyřešený problém úložišť. I ty největší jsou z celostátního hlediska takřka zanedbatelné.

Zatím to na opravdové zlepšení moc nevypadá. Neoznačená místa, na které klidně prodají místenku - takže ji koupit (což je někdy a někde problém) a pak běhat se zavazadly po vlaku a hledat příslušné místo. Navíc vyhodit někoho (třeba starého či nemocného), který si na neoznačené místo v dobré víře sedl. K tomu tři třídy, na které na téhle trati není nikdo zvyklý (snad si zvykneme). A to nepopisuji zmatek v tarifech. Už teď mohou jet i čtyři osoby v jednom...

Je to napsané dobře, to ano. Ale jedna část problému je podceněna. To, že málokdo při volbě školy přemýšlí v dimenzích "najdu po škole místo někde poblíž"? Ono je hezké studovat to, co mně baví, ale je to vždy skutečně to pravé? Mám vzdálenou příbuznou, která je inženýrkou v oblasti geologie (nevím přesně, jak se ten obor jmenuje). A pracuje jako prodavačka, protože bydlí v oblasti, kde pro její obor široko daleko uplatnění není. Kdyby se před lety o užití...

Problém je v tom, že stavební suť a podobné materiály opravdu neškodí. Dokonce ani ten zasypaný azbest. Jenže pod jednou hromadou sutě je obvykle mnohem více čehosi. Obvykle ropné látky a dokonce i jedy. "Čistá" skládka je pohádka. Kousek od nás je obří skládka v Čáslavi. A lidé z okolních obcí by mohli vyprávět....

Na tenhle seriál se musíme dívat ze dvou úhlů. Na jedné straně to beze sporu byla propaganda. Na druhé straně ovšem velmi dobře napsaný i sehraný seriál, v mnohém lepší, než většina těch současných.

S autorem takřka bezvýhradně souhlasím.
Přidám, že ani v letectvu nebyla situace tak zoufalá. Například naše stíhačky Avia B-534 sice na německé Me-109 nestačily, ale na většinu německých bombardérů ano. Takže německé stíhačky by musely bombardéry doprovázet a na to jich Němci měli málo a hlavně neměli takřka žádné náhradní díly. My měli Avií kolem čtyř set (proti Němcům přibližně dvojnásobek), k tomu dostatek pilotů, mechaniků, náhradních dílů i tajných polních letišť....
8