

Odjezdil jsem si se stodvacitkou dost, ono to bylo jako vojna - strašné, ale po letech má člověk spoustu historek. Ale taky to bylo poslední auto, na kterém jsem opravil (skoro) cokoliv. A když to bylo složitější, stačila dílna kteréhokoliv JZD po cestě.

Staří Římané měli zásadu 'platí se slepice'. Tedy ne, že kdyby měla tisíc vajec, bylo by z nich tisíc dalších slepic.
Naše zákony to umožňují: 'kdybychom ten dům (továrnu, sklad, ...) postavili, taky bychom měli ročně zisk x miliard a o to jste nás připravili.' Mě to přijde zvrácené.
Pokud by dostali náhradu za vynaloženou činnost (a posouzenou jiným než zdejším znalcem), budiž....

Ony ty povodně jsou v Praze většinou do pěti minut, předpokládá ten, kdo tohle dohodl, takže by obyčejné lavičky za 10 tisíc by nikdo nestihl odnést.
Další ze slabomyslných výmluv obhajujících pochybný mobiliář, ale my už jsme v Praze zvyklí...

Myslím, že nastal čas k výrazné změně zákonů. Tito jedinci dostanou pár měsíců, v lepším případě dva - tři roky a mohou škodit zas.
Je to jednoznačně sabotáž ve prospěch cizí mocnosti, svým způsobem vlastizrada.

Občas si řemeslný chléb koupíme. Především kvůli tomu, že ho pořídíme v sobotu, a když ho dobře uchováváme, je měkký, voňavý a chutná i za pět dní.
Pokud koupím obyčejný chléb, okorá do pondělního rána a ve čtvrtek už vesele kvete.