

S podobnými typy jsem se měl možnost setkat i v Česku. Tentokrát se jednalo o arogantní ruské ženy, které se mě snažily poučovat o tom, komu to tady všechno v minulosti patřilo, kdo to tady "osvobodil" a kdo má tady na vše tudíž nárok.

Rusko v minulosti do Středomoří nikdy dlouhodobě neproniklo. Není tam proto pociťováno jako (bezprostřední) hrozba. To neplatilo a pro tamější veřejnost dosud často neplatí o Německu. A Rusko je naopak často pociťováno jako vhodná protiváha Německa.

Dívám se příležitostně na německou televizi (ZDF, ARD atd.). Ve straně CDU jsou výrazné osobnosti, které zatím nedostali příležitost. Uvádím v této souvislosti namátkou Norberta Röttgena a Rodericha Kiesewettera. Držím jim palce.
cs.wikipedia.org/wiki/Norbert_R%C3%B6ttgen
de.wikipedia.org/wiki/Roderich_Kiesewetter
en.wikipedia.org/wiki/Roderich_Kiesewetter


Vzpomínám si, že česko-polské vztahy nebyly v dobách komunistického režimu ideální.. Poukazovalo se na primitivismus soukromého polského zemědělství ve srovnání s českými JZD, na zaostalost polského zdravotnictví ve srovnání s tehdejším českým apod.. Na druhé straně v Polsku existovalo ve srovnání s Českem poměrně rozsáhlé tržní hospodářství založené na soukromém sektoru a poměrně rozsáhlá svoboda projevu a Poláci to v diskusích s Čechy dovedli ocenit....

Podľa slov jeho spolužiakov patril k obdivovateľom filozofie marxizmu-leninizmu a Sovietskeho zväzu, napr. jeho spolužiačka z gymnázia Katarína Šípošová povedala: „Na každom predmete sa prvý hlásil, pričom mal vždy poruke príklad, čo všetko bolo vyrobené v Sovietskom zväze. Hovoril, že všetko na svete vyskúmali sovietski vedci. Bolo nám to smiešne, v 80. rokoch už nebol režim taký tvrdý, objavovali sa aj opačné názory. [...] Pre Roberta však bola radosť...

V případě, že by v nynější válce na Ukrajině dosáhlo Rusko rozhodného vítězství a Ukrajina byla donucena přistoupit na jeho požadavky, jsou baltské země na řadě. Za nynější situace na bojišti není ruský útok na ně (Moldavsko a další země) pravděpodobný.