Čest jeho památce!

Nejsem žádný hrdina, tak na vyšetření jdu pouze se slabou narkózou. Teď se mi dokonce zdálo, že jsem na procházce s pejskem! O vyšetření tudíž nic nevím. A po něm jsem asi půl hodinky klidnila na dospávacím pokoji.

Zalilo je silné slovo. Spíš je pokapalo...

Na takové dovolené jsme byli prostě zvyklí. Jen to pěch řvavých tranzistorácích bych byla s chutí šlapala!

Hezký článek!

Často jsem potřebovala jen nějakou užitečnou drobnost - u nás naprosto nesehnatelnou. (Naposledy to byla pomůcka na zahradu) Z Číny došlo rychle a je perfektní!

Jako holčina jsem šaty měla. Moc se mi líbily, ráda jsem je nosila. Bohužel jsem si je roztrhla ve škole o lavici a opravit se nedaly.

Ve městě mají lidé boxy na každém rohu, ale na vesnicích, kde by byly také potřeba, není vůbec NIC !

Při čtení článku se mi vybavila vůně pavilonu a zvláštní hudba která tam zněla. A tam si mamina koupila župan, který je na fotce. Mohlo to být tak v r. 1964 - 5.

Konečně ženská, na které nechrastí kosti! A ve ve většině krimi seriálů, kterými je televize zaplavená a kde se herci za celý díl ani neusmějí, o nějakém vtipu ani nemluvě, je tohle parádní odlehčená podívaná!!!

Po té záplavě nekonečných krimi seriálů je Buldok z Poděbrad velmi příjemná oddechovka!

Jak to s manželi Kastnerovými dopadlo?