Článek autorky odvádí pozornost k pohodlnému tématu „nesplněných slibů“, ale skutečné jádro problému je jinde. Nejde primárně o to, co ANO nebo SPD před volbami slibovaly. Podstatné je, že důchodci byli jako jediná velká skupina občanů poškozeni na svých zákonných právech aktivním zásahem bývalé vlády.

Chronologie je jasná. Zákon o důchodovém pojištění tehdy obsahoval mimořádnou valorizaci při růstu cen nad stanovenou hranici. Tato podmínka byla... Zobrazit vše

Demografická krize je bezpochyby reálný problém a data potvrzují dlouhodobý pokles porodnosti v Evropě. Přesto návrhy typu „vyšší odvody pro bezdětné“ nebo odchod do důchodu v 72 letech představují spíše ekonomický a sociální experiment než systémové řešení.

Výzkumy dlouhodobě ukazují, že porodnost nezvyšují sankce, ale dostupné bydlení, stabilní pracovní podmínky, kvalitní předškolní péče a jistota budoucnosti. Země jako France nebo Švédsko investovaly desítky let do rodinné... Zobrazit vše

Vyjádření pí. Brzeskové mě jen utvruzuje jaké mají lidovci sociálně cítení. Nic bohužel překvapujícího.

Dokud nebudou důsledně vyvozovány majetkové důsledky vůči politikům z korupce či jiné závažné hospodářské trestné činnosti, včetně prověřování účelových převodů majetku na rodinné příslušníky, nelze očekávat zásadní změnu. Bez reálné hrozby ztráty neoprávněně nabytého majetku, nebo doživotního vyloučení z politického života, nebude mít část politiků dostatečný respekt k právní odpovědnosti.“

Článek správně připomíná, že socialistické bydlení nebylo bez problémů, ale jeho vyznění je jednostranné. Zásadní fakt zůstává: stát tehdy bydlení považoval za veřejnou odpovědnost, nikoli za luxusní zboží pro investory a spekulanty. V 70. letech dosahovala bytová výstavba v ČR nejvyšší intenzity za poslední desetiletí, průměrně 8,6 dokončeného bytu na 1 000 obyvatel ročně, a vrchol představoval rok 1975 s téměř 100 tisíci dokončenými byty.

Ano, existovaly... Zobrazit vše

Je pozoruhodné sledovat, s jakou razancí dnes Marian Jurečka straší živnostníky „trvalým snížením důchodů“, když právě vláda Petra Fialy, jejíž byl jako ministr práce a sociálních věcí klíčovou součástí, prosadila zásadní omezení valorizací důchodů. Faktem je, že kabinet v roce 2023 změnil mimořádnou valorizaci tak, že důchodci dostali výrazně méně, než odpovídalo původním pravidlům, a tento nižší základ se promítl i do všech následujících valorizací. U... Zobrazit vše

Celá záležitost kolem dotací Agrofertu má být především otázkou práva, nikoli permanentní politické kampaně založené na dedukcích, mediálních interpretacích a účelovém vytváření dojmu viny před pravomocným a objektivním posouzením věci. V právním státě nerozhodují politická prohlášení opozice ani mediální tlak, ale konkrétní právní akty, správní rozhodnutí, audity a soudně přezkoumatelné závěry.

Pokud existuje podezření na nezákonně vyplacené dotace, právní rámec je... Zobrazit vše

Výroky poslankyně Brzeskové působí jako učebnicový příklad politického pokrytectví a účelové ztráty paměti. Hovořit dnes o stabilitě, jistotě a předvídatelnosti důchodového systému zní paradoxně právě od představitelky politického proudu, který byl jedním z hlavních architektů parametrických změn, jež důvěru seniorů v systém výrazně narušily.

Právě z lidoveckého prostředí a vládní koalice vzešly návrhy na zpomalení valorizací důchodů, omezení mimořádné... Zobrazit vše

„Že by náš chlapec začal náhle tíhnout k fašounům, nebo to má prostě v povaze?“ Sporný obsah

Článek zcela pomíjí podstatnou věc: kdo chce mluvit o zadlužování mladých generací, nemůže účelově vynechat vládu Petra Fialy. Ta nastupovala s rétorikou rozpočtové odpovědnosti, ale výsledkem byly schodky 360,4 mld. Kč v roce 2022, 288,5 mld. Kč v roce 2023, 271,4 mld. Kč v roce 2024 a 290,7 mld. Kč v roce 2025. To už není krizová epizoda, ale systémové selhání vlády, která slibovala ozdravení financí a místo toho dál vyráběla dluh.

Fialova vláda navíc... Zobrazit vše

Československo vzniklo bez explicitního souhlasu sudetských Němců. Totéž však platilo pro miliony menšin v poválečné Evropě. Nové hranice neurčovalo plebiscitní právo, nýbrž mezinárodní uspořádání po rozpadu monarchií. Sudetští Němci přitom nevstoupili do státu bez práv: disponovali školstvím, tiskem, univerzitami, politickými stranami i zastoupením v parlamentu a vládě – v rozsahu, který ve střední Evropě neměl obdoby.

Argument o „druhořadosti“ je třeba... Zobrazit vše

Článek působí spíše jako ideologický komentář než vyvážená analýza důchodové problematiky. Autor pracuje selektivně s čísly a vytváří dojem, že současní senioři žijí v relativním komfortu, protože „průměrný důchod překonal 21 tisíc korun“. Zcela však opomíjí podstatný fakt, že průměrná penze 21 793 Kč stále nedosahuje ani minimální mzdy ve výši 22 400 Kč hrubého. Označovat takovou částku za důvod ke spokojenosti je odtržené od reality běžných seniorů.... Zobrazit vše