Výrok Bendy, že zmrazení platů politiků je „pitomost pro závistivé voliče“, považuji za mimořádně nešťastnou ukázku politického dvojího metru. Nejde o závist, ale o elementární požadavek, aby rozpočtovou odpovědnost politici vztahovali také sami na sebe.

Fialova vláda v roce 2023 prosadila změnu mimořádné valorizace. Podle původních pravidel měl průměrný důchod vzrůst o 1 770 Kč, po zásahu vlády vzrostl o 760 Kč. Rozdíl činil přibližně 1 010 Kč měsíčně. Následně se změnil i... Zobrazit vše

Tvrzení Jurečky, že vláda „na důchodcích neškrtala“, je jen obtížně obhajitelné. V roce 2023 vláda změnila již aktivovaný mechanismus mimořádné valorizace a výsledné zvýšení penzí bylo v průměru přibližně o tisíc korun měsíčně nižší, než by odpovídalo původním pravidlům. Ústavní soud změnu nezrušil, současně však potvrdil existenci legitimního očekávání důchodců, do něhož zákonodárce zasáhl.

Následovaly další restriktivní kroky: návrat zápočtu růstu reálných mezd z... Zobrazit vše

Vyjádření ministra Juchelky znamená politicky zásadní obrat. ANO dlouhodobě stavělo svou kritiku Fialovy vlády právě na snížení mimořádné valorizace z roku 2023 a veřejně vystupovalo s heslem „Vrátíme vám, co vám Fialova vláda vzala“. Dnes, kdy má možnost své tehdejší postoje převést do konkrétní legislativy, oznamuje, že žádné zpětné dorovnání nebude.

Je nutné být právně přesný: Ústavní soud snížení valorizace nezrušil a nepovažoval je za nepřípustnou... Zobrazit vše

Článek považuji za velmi zdařilý, protože neútočí na zdravotní kontroly seniorů, ale klade podstatnější otázku: používáme při bezpečnosti silničního provozu skutečně stejný metr?

Přiložená data Portálu nehod jsou výmluvná. U řidičů 18–24 let činí podíl rychlosti ve sledované statistice 25,98 %, u věku 25–31 let 19,05 %. Naproti tomu u řidičů 67–73 let jde o 2,40 % a mezi 74–80 lety pouze 1,24 %. Také u způsobu jízdy hodnoty s věkem výrazně klesají: z 13,10 % u nejmladších na... Zobrazit vše

Článek velmi přesně pojmenovává problém, který se v politických debatách o důchodech často ztrácí: člověk není statistická jednotka a sedmdesátiletý zaměstnanec není univerzální veličina. Rozdíl mezi profesorem, účetním, horníkem, hutníkem, lesním dělníkem či člověkem ve třísměnném provozu je po čtyřiceti letech práce zásadní.

Právě proto působí Jurečkovo argumentování lidmi, které „zná“ a kteří pracují i v sedmdesáti, překvapivě povrchně. Ano, takoví lidé existují. Stejně... Zobrazit vše

Článek působí spíše jako snaha vytvořit politicky atraktivní příběh než jako důsledná analýza veřejných financí. Už titulek „Dárek od Stanjury“ podsouvá čtenáři závěr, který samotný text následně relativizuje.

Oněch přibližně 41 miliard z EU totiž není žádný Stanjurův osobní „dárek“. Jsou to prostředky související s evropskými programy, jejichž přijetí se pouze časově přesunulo mezi rozpočtovými roky. Dokonce i v článku zaznívá, že proti těmto příjmům stojí... Zobrazit vše

Komentář Adama Šrámka je ukázkou toho, jak lze skutečná čísla zasadit do předem připraveného politického příběhu. Autor má plné právo vládu tvrdě kritizovat, problém nastává ve chvíli, kdy analytický text nahrazují výrazy jako „marketingový flastr“, „volební bakšiš“, „politické pokrytectví“ či spekulace o „premiérově egu“. To nejsou fakta, ale hodnotové soudy autora.

Zásadně také chybí poctivá chronologie. Současná vláda je u moci přibližně půl roku... Zobrazit vše

Autor článku bohužel předkládá čtenářům značně neúplný obraz debaty. Podrobně rozebírá politická „koryta“, Motoristy, bitcoinovou kauzu či migraci, ale zcela pomíjí společensky mimořádně citlivou diskusi o valorizaci důchodů a vyjádření Alexandra Vondry směrem k seniorům.

Pokud v debatě skutečně zazní, že zvýšení důchodů o 300 Kč, představující podle Vondry přibližně 10 miliard korun státních výdajů, je v podstatě jako „hodit peníze do komína“, pak jde o... Zobrazit vše

Autor článku bohužel předkládá čtenářům značně neúplný obraz debaty. Podrobně rozebírá politická „koryta“, Motoristy, bitcoinovou kauzu či migraci, ale zcela pomíjí společensky mimořádně citlivou diskusi o valorizaci důchodů a vyjádření Alexandra Vondry směrem k seniorům.

Pokud v debatě skutečně zazní, že zvýšení důchodů o 300 Kč, představující podle Vondry přibližně 10 miliard korun státních výdajů, je v podstatě jako „hodit peníze do komína“, pak jde o... Zobrazit vše

Člověk s hroší kůží. Marian Jurečka dnes varuje před tristním stavem péče o seniory a staví se do role jejich ochránce. Jenže veřejnost si dobře pamatuje, co dělal v době, kdy jako ministr práce a sociálních věcí mohl situaci seniorů skutečně ovlivnit.

Právě za jeho působení byla přijata legislativní změna, která trvale snížila mimořádnou valorizaci důchodů. Nešlo o kosmetickou úpravu, ale o zásah do zákonného valorizačního mechanismu, který připravil statisíce důchodců o... Zobrazit vše

Článek nepůsobí jako nestranná novinářská analýza, ale spíše jako politický komentář, který předkládá spekulace místo ověřených skutečností. Autor opakovaně přisuzuje vládě motivy („reputační problém“, „snaha uspokojit voličské skupiny“, „přihazování důchodcům“), aniž by tato tvrzení opřel o doložené důkazy. Takový postup odporuje základním zásadám seriózní žurnalistiky, která má oddělovat fakta od domněnek.

Stejně problematické je selektivní zacházení s historickými souvislostmi... Zobrazit vše

Článek vzbuzuje dojem odborné analýzy, ve skutečnosti však přebírá jediný ekonomický pohled a opomíjí širší souvislosti důchodového systému. Vladimír Bezděk posuzuje motivaci pracujících důchodců téměř výhradně optikou rozpočtových nákladů, aniž by stejnou pozornost věnoval přínosům delší ekonomické aktivity – vyšším odvodům, nižším výdajům na jiné sociální dávky, zachování kvalifikované pracovní síly či zmírnění dopadů demografického stárnutí.

Položit... Zobrazit vše