Karel Vančura
Asi by bylo správné napsat, že starobní důchod bez práce / odvodů nevzniká. Protože důchod bez práce vzniknout může.
Jedná se o sice trochu ojedinělé případy, o to ale smutnější. Jedná se o invalidní důchod. Ten může vzniknout i bez odpracovaných let a ano, může být celkem vysoký, protože se počítá z průměru u lidí, vlastně skoro ještě dětí, které nikdy nepracovaly a nikdy nebudou, protože nemůžou. Ale těm snad ten invalidní důchod nikdo aspoň trochu soudný závidět nebude.
Víta jaký je rozdíl mezi dělným lidem a kapitalistou? Kapitalistovi nese zisk / příjem jeho majetek. Z investic se dá o kapitálových investicích mluvit jen u akcií.
Ale kapitalista nemusí být nutně dolarový milionář. Normálně pracuju, jsem zaměstnanec. A k tomu pronajímám chatu. Mám celkově násobně nižší příjmy než můj šéf, ale on je dělný lid a já kapitalista.
"investice" do fondů a podobně není nic jiného, než forma spoření. Jediné...
Ono je to hodně faktorů, které se sešly najednou.
Ale jedno jsem nikdy nepochopil. Jdu si do supermarketu koupit lahvové pivo. A pak si koupím soudek té samé značky, toho samého piva domů. V tom sudu je o hodně dražší než v té flašce. Přitom z logiky věci, větší balení je levnější na výrobu. Na logistiku. Na prodej...prostě logicky by mělo být levnější, ale je výrazně dražší.
Potom zcela logicky, provoz hospody není zadarmo, nájem / případně opravy...
Já mám pocit, že dokud budeme dělit lidi na romy, bílé, černé, fialové, zelené, puntíkaté ... bude tady s námi stále ve společnosti velký problém. Lidi jsou pouze dvojí - dobří a špatní. Nebo Chytří a hloupí ... a různé stupně šedi mezi dvěma póly. Až budeme lidi poměřovat pouze podle takovýchto měřítek, tedy jejich schopností a morálního nastavení, posuneme se jako společnost dál.
Bohužel, v dnešní době to má Rom složité. Vlastní komunita a rodina na něj...
Tak a teď mi někdo řekněte, kde jako chlap seženu práci, kde vydělám tolik, že uživím ženu, dejme to mu 2 děti, utáhnu provoz domácnosti, energie, jídlo, zbude na hypotéku, auto a další nutné věci, povinné odvody za manželku a k tomu budu mít víc než jednu hodinu spánku denně mezi šichtama v různých pracích.
Pokud mi autorka článku poradí, budu velice rád. A určitě nejen já.
Jo, jsem ročník 79, tak asi podle stávající prognózy dostanu pěknou tafku. Ale radši nějaký důchod než žádný.
Odpracované roky strach nemám, dělám od 22 bez pauzy, že to naše generace celé financovala a financuje je pravda a že budeme mít min je taky pravda. Ale svým způsobem naše chyba, že jsme neměli víc dětí, které by na nás v budoucnu pracovaly.
To už asi nezachráníme....
Moje zkušenost asi tak zapadá do toho, co píše autor. Jezdím relativně hodně kolem 25 -30 tis / rok. Jak dálnici, tak i špatné cesty. Když jsem prvně vyzkoušel celoročky (dodané na novém autě výrobcem) hned po prvním sněhu šly dolů a obul jsem "plnotučné" zimní. Možná je to jen o pocitu, ale když mám za volantem dobrý pocit, je to k nezaplacení.
To přezouvání mi za to stojí.
Já se sice ženil až za dob kapitalismu, ale těch svateb v 80 letech jsem viděl celkem dost.
Problémy s šaty a podobně se mě jako kluka zrovna moc netýkaly, ale co pamatuju, tak se ve velkém šilo doma, kde co, ty svatební šaty šily ty nejšikovnější. A my chlapi jsme pořád stejní, prostě sako, kalhoty, košile kravata a je nám to do značné míry jedno, hlavně aby to nikde neškrtilo a netlačilo....
No, moc hezká pohádka, co se klidně i stát mohla.
Až na ten drobný detail, že legálně má panáček prostě smůlu. Pokud minulý vlastník povolil průchod (což v praxi znamená i to, že průchodu aktivně nebránil) tak tam tak trochu to právo průchodu vzniklo jaksi samo o sobě.
Jedna hlavní myšlenka ... pokud mám byt na hypotéku, nemám byt. Byt má banka. Až do poslední splátky hypotéky.
Jasně, kdo koupil byt na hypotéku před 8- 10 lety, udělal nejspíš nejlepší investici svého života. Ale zase, pořád je byt / dům banky a pořád to nejsou peníze, ale prostor k bydlení. Pokud někdo má byty 2, je to již něco jiného. Nebo chalupu. Ale byt se prostě do "bohatství" počítat nemůže, protože někde musím bydlet. I proto jedna z metodik myslím...
Nejsmutnější na tom je, že proste cesta není. Nemyslím tu systémovou, tam by se dalo udělat hodně. Ale není pro nás, kteří pečují. A víte, smutné na tom je, že ty služby chybí. Ne že jsou drahé, ale reálně chybí.
Měli jsme ohromné štěstí, že jsme tchánovcům zvládli pečovatelku sehnat. Když moji rodiče (kteří se už pomalu začínají také dostávat do veku, kdy budou potřebovat péči) sháněli pečovatelku pro 95-ti letou babičku (babi je hůř mobilní, ale mentálně...
Popsal jste to hezky. ale s jedním velikým ALE (jsem zaměstnanec, pro upřesnění.
Žádný zaměstnavatel není lidumil a filantrop. Náklady na nemocenskou, dovolenou a podobně, kde mluvíte o tom, že si musí udělat rezervu tady samy od sebe nevzniknou. To jsou všechno věci, které musíte nejprve vytvořit vy jako zaměstnanec svému zaměstnavateli.
Většinou je dnes dovolená 5 týdnů, někde sick days atd ... 10% roku. A hned...